Někdejší terezínské dítě, malířka Helga Hošková-Weissová, vystavuje v Praze výběr obrazů a kreseb ze svého celoživotního díla
Židovské muzeum v Praze otevřelo včera v Galerii Roberta Guttmanna v zadním traktu Španělské synagogy retrospektivní výstavu k 80. narozeninám malířky Helgy Hoškové-Weissové, autorky unikátního souboru dokumentárních kreseb ze života v terezínském ghettu, které jsou známé po celém světě. /Audio uvnitř/
Helga Hošková-Weissová je jedním z mála terezínských dětí, které přežily válku. Teprve po válce si doplnila vzdělání, od roku 1950 studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Emila Filly a Aloise Fišárka. Počátkem šedesátých let se umělecky vyrovnává se zkušeností z koncentračních táborů v silném figurálním cyklu Kalvárie, po studijním pobytu v Izraeli v roce 1965 vzniká cyklus krajin a figurálních motivů - Obrázky z putování po svaté zemi a na normalizační situaci let sedmdesátých, kdy nesměla vystavovat, reaguje obrazy s motivy zkázy a zmaru ze série Katastrofy. Kdy se dosala do terezínského gheta a co ji tam přivedlo ke kreslení a malování, se včera Helgy Hoškové- Weissové zeptal Karel Oujezdský.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
