Otakar Lebeda (1977-1901) - rozhovor s praneteří O. Lebedy paní Eduardou Lipanskou

Otakar Lebeda v byl v pouhých 15 letech přijat roku 1892 na Akademii výtvarných umění do krajinářského ateliéru Julia Mařáka a brzy patřil vedle Františka Kavána a Antonína Slavíčka k nejlepším žákům. Lebeda by malíř v neustálém pohybu, jeho první cesta vedla přes Alpy ke Gardskému jezeru, dvakrát navštívil Francii, která do jeho rukopisu vnesla uvolněnější rukopis s výraznější barevnost, cestoval i po Čechách, maloval na Okoři a v Zákolanech, známé jsou jeho obrazy z Bechyně a Karlových Varů. Na podzim roku 1900 začal Lebeda malovat rozměrný figurální obraz Zabitý bleskem. Psychické vypětí, které doprovázelo práci na obraze a patrně i duševní porucha byly patrně příčinou tragického konce mladého malíře. 12. dubna 1901 se Otakar Lebeda zastřelil. Jeho poměrně rozsáhlé dílo vzniklo v krátkém období devíti let. Na výstavě je prezentováno přes dvě stě padesát obrazů a kreseb z majetku pořádající Národní galerie v Praze, z dalších dvacíti institucí, z řady soukromých sbírek a z dosud nezpracované umělcovy pozůstalosti. Nedávno o Otakaru Lebedovi hovořila v Mozaice autorka a kurátorka výstavy Veronika Hulíková. Dnes si poslechneme umělcovu příbuznou paní Eduardu Lipanskou. Karel Oujezdský se jí zeptal, jak odkaz jejího praprastrýce, malíře Otakara Lebedy, v její rodině přežívá až do současnosti.