O slabošském řediteli a bance okrádající své klienty. Současnost? Komedie? Dürrenmatt!

Uvedení hry Frank V. švýcarského dramatika Friedricha Dürrenmatta v Městském divadle Brno pomyslně navazuje na inscenace Síla zvyku Thomase Bernharda a Všemocného pana Krotta Martina Walsera. Všechny tři inscenace pocházejí z německo-jazyčné oblasti a všechny tři v Brně inscenovala režisérka Hana Burešová. Friedrich Dürrenmantt je tvůrcům blízký zejména po divadelní stránce, vysvětluje dramaturg Štěpán Otčenášek: „Jeho poetika je v něčem podobná Brechtovi. I v této hře se pracuje se zcizováním, s titulky, zvýrazněnou divadelností. Od Brechta se ovšem zároveň odlišuje, protože jeho pohled je ještě černější, a také Dürrenmatt není ideologický, naprosto stojí proti jakékoliv ideologii a proti jakýmkoliv iluzím. Dá se říci, že jeho hry jsou dost skeptické a kritické, ale to vše zas u něj vyrovnává úžasný humor.“

Friedrich Dürrenmatt: Frank V. (Lucie Zedníčková, Igor Ondříček) |foto: Městské divadlo Brno

Souzvuk režisérky s textem i významem hryRežisérka Hana Burešová se s Friedrichem Dürrenmanttem nesetkává poprvé. V kladenském divadle nejprve inscenovala jeho hru Play Strindberg. Tu o několik let později uvedla v pražském divadle Ungelt. Hana Burešová přiznává, že hraní Dürrenmattových her je pro herce vždy velmi náročné: „Je velice těžké najít míru mezi pravdivostí výrazu a určitou groteskní nadsázkou, která tam nepochybně je ukryta a mezi takovou konverzační strunou. Je třeba chlad myšlení propojit s pravdivostí jakéhosi citového spodního proudu.“

Hraje se verze krácená a různými motivy bližší současnostiHra Frank V. má poměrně kuriózní historii. Friedrich Dürrenmatt dostal spolu se skladatelem Paulem Burkhardem za úkol, aby napsali kantátu k jubileu curyšské činohry. Oba dva si byli jisti pouze základním motivem plánovaného díla, a sice historií banky. V Paříži pak spolu oba autoři viděli Shakespearova Tita Andronika. Ten je inspiroval k napsání groteskní komedie o soukromé bance Franka V. První verze scénáře vznikla v druhé polovině 50. let 20. století.

Friedrich Dürrenmatt: Frank V. |foto: Městské divadlo Brno

Diváci Městského divadla Brno ale uvidí verzi roku 1981. Během let udělal totiž dramatik několik úprav, vysvětluje Štěpán Otčenášek: „Z původní opery se stala komedie, písní trochu ubylo a změnil se konec hry. Sám autor ji výrazně prokrátil, za což jsme vděční, protože v tomto typu her je velice těžké škrtat, protože tam jsou všechny věci dost provázané, a když jednu škrtnete, tak vám může jinde chybět.“

Friedrich Dürrenmatt v textu mísí několik žánrových poloh. Od suché konverzační věcnosti až po expresivní výrazové prostředky, které v inscenaci zastupují téměř až shakespearovské monology. Ty herci přednášejí s veškerým patosem. Díky tomu dostává inscenace groteskní a ironický charakter.