V nové sezóně se bude v brněnském ND především toužit – po premiérách i nutných opravách
Mottem 132. sezóny Národního divadla Brno je „touha“. Odrazí se v dramaturgii, poprvé v operní premiéře Káti Kabanové počátkem října, ale také v dalších chystaných činoherních a baletních inscenacích.
5. mezinárodní divadelní a hudební Festival Janáček Brno zahájí právě představení opery Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena. A týden nato, bude uvedena další operní premiéra hned dvou děl: Modrovousův hrad od Bély Bartóka a Očekávání Arnolda Schönberga v režii Davida Radoka. Kromě premiér čeká i jednu z budov Národního divadla - tedy Janáčkovo divadlo - série nákladných oprav. V červnu skončila rekonstrukce fasády, v dubnu příštího roku budou práce pokračovat. O jejich průběhu hovoří ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser: „Bude se týkat vnitřních částí divadla. My jsme loni oslavili 50 let od otevření Janáčkova divadla a za tu dobu samozřejmě všechny ty vnitřní rozvody potřebují vyměnit. Za tu dobu je zázemí, tzn. prostory pro umělce, v takovém, řekněme, vybydleném stavu, takže by měla projít kompletní rekonstrukcí zákulisní část a v divácké části by mělo dojít k repasi všech ozdobných prvků, jako jsou dnes omšelá světla nebo popraskaná zrcadla, dřevěné obložení, toalety a podobně. Naším cílem není budovu přestavět nebo dobudovat, naopak chtěli bychom ji vrátit do lesku, v jakém byla před 50 lety otevřena.“
Po dobu rekonstrukce musí divadlo zůstat uzavřené„Divadlo se v podstatě rozkope,“ popisuje situaci jeho ředitel, „já jsem rád, že se podařilo přesvědčit zřizovatele, abychom tu rekonstrukci dělali poněkud náročnější, možná trochu riskantnější a šli o něco nákladnější cestou. Rozdělíme ji do dvou etap, které proběhnou v letech 2017-2018, ale vždy budou plánované do divadelních prázdnin a na ta nejslabší období divadelního roku, tzn. červen a září. Takže budeme v této sezóně i v té následující mít takové zkrácené období a v Janáčkově divadle budu nové premiéry vznikat až na konci roku 2018. Věřím, že práce stihneme k výročí sta let od samostatné České státnosti, kdy divadlo znovu otevřeme a abychom pak mohli tu krásnou opravenou budovu využívat stoprocentně.“
Do letošní sezóny vstupuje divadlo s dobrými výsledky Během loňské sezóny se podařilo brněnskému Národnímu divadlu zvýšit návštěvnost, co to způsobilo? „Já myslím, že to byla souhra toho, že všichni tři umělečtí šéfové našich souborů, činohry, opery, baletu už se zabydleli a měli mnohem víc času na přípravu sezóny, a že se nám skutečně dařilo dělat kvalitní nové produkce. Velmi razantně jsme změnili myslím marketing, tzn. způsob, jak dáváme vědět o tom, co pro naše diváky chystáme a zdá se, že tahle kombinace velmi moderního současného divadla a marketingu v Brně a blízkém okolí funguje.“
Na začátku loňské sezóny se vedly diskuse na téma zákon o veřejnoprávní instituci v kultuřeDebaty ovšem trvají dodnes, protože ministerstvo kultury návrh zákona ještě nepředložilo. Ředitel brněnského Národního divadla, Martin Glaser se přikláněl ke vzniku i přijetí takového zákona, zůstává jeho názor stejný i dnes? „Jednoznačně, protože čím déle sedím na ředitelské židli, tak si uvědomuji, že současný stav je naprosto neudržitelný. A pro mě je nesmírně smutnou skutečností, že vedení ministerstva kultury podlehlo zřejmě nějakým vnitřním procesům, což bych přirovnal k rčení, že kapři si rybník nevypustí, a nechtějí dát těm svým vlastním příspěvkovým organizacím větší svobodu. Když se k tomu přidá hlas zaměstnanců reprezentovaný odboráři, kteří mají strach z jakýchkoliv změn, tak jsme se dostali do stavu, kdy ten návrh zákona, který připravila Asociace divadel a předložil ho senát, byl smeten ze stolu. A přestože ten zákon je součástí vládního prohlášení, to je závazek, který vláda učinila svým občanům, tak ministerstvo kultury dodnes nepředložilo svůj návrh zákona. Nikdo jsme nic neviděli a vypadá to, že se promarní další volební období a budeme dále pokračovat v pravidlech, která byla stanovena za dob minulého režimu.“
Ředitel Národního divadla Brno Martin Glass upozorňuje na stěžejní představení nové sezóny, ale také festivalu Janáček Brno, který začíná 7. října premiérou opery Káťa Kabanová. Mottem festivalu Janáček Brno je „očekávání“, co mohou podle programu diváci očekávat“ „Program je postavený na třech liniích, z nichž ta nejviditelnější a nejzajímavější, a zároveň ta, z níž máme největší radost, je linie zajímavých progresivních inscenací Janáčkových oper. Festival bude zahájen inscenací režiséra Roberta Carsona Káťa Kabanová. To je nádherná produkce, při které jeviště Janáčkova divadla zalije 15 000 litrů vody. Myslím, že to bude veliký zážitek. V koprodukci s divadlem v Göteborgu uvedeme Radokovu inscenaci Modrovousův hrad a Očekávání, která dala impuls pro celý letošní festival. Z norimberské opery přivezeme inscenace Z mrtvého domu, asi největšího bouřliváka současného operního světa, španělského režiséra Calixta Bieita.
Druhým významným blokem nebo linií janáčkovského festivalu je programová linie věnovaná sborové tvorby Leoše Janáčka. Přivítáme jednak všechny významné domácí operní sbory k nim se přidá Arnold Schönberg chor z Vídně, který vystoupí v naší Redutě. Na třeí linii se velmi těšíme, protože to je linie věnovaná přesahům Janáčkovy tvorby do současnosti.“
Činoherních premiér chystá ND na scénách divadla Reduta a Mahenova divadla desetMezi chystanými premiérami bude například Kouzelný vrch Thomase Manna v režii Barbary Herz, nebo adaptace románu Karla Schulze Kámen a bolest, které se ujala Lenka Lagronová v režii Mariána Amslera. Na konci sezóny se za režisérský pultík postaví i sám ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, který zvolil shakespearovský titul Něco za něco. Právě pro současné období mu připadá tato inscenace velice vhodná a žádoucí: „Letošní sezónou se táhne jako stříbrná nit nejen naše touha být divadlem, řekněme společensky odpovědným, já a proč jste si z prosté zvolil shakespearovský titul něco za něco a ano tou sezónou se jako stříbrná nit, kromě toho motivu touhy, který je tím emocionálním impulsem, vine i naše touha být divadlem, řekněme, společensky odpovědným a reagovat na to, co se ve světě kolem nás děje. Shakespearova hra Něco za něco je výsostně politická v době, kdy se nám budou blížit další volby, je hra o korupci mocí, myslím titulem, který je velmi důležitý.“
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna