V novém roce čekají novinářskou soutěž Czech Press Photo změny ve vedení i v kategoriích
Soutěž novinářské fotografie Czech Press Photo vstupuje do roku 2016 s novým vedením, s čerstvými impulsy a inovovanými projekty. Ředitelkou Czech Press Photo se po jeho zakladatelce a organizátorce, historičce fotografie Daniele Mrázkové stala fotografka, galeristka a autorka knih pro děti Veronika Souralová a do správní rady nastoupil fotograf Herbert Slavík.
Daniela Mrázková, odstupující ředitelka Czech Press Photo, se ve Slovu zakladatelky na webu soutěže vrací k prvopočátkům a základním idejím, na kterých byla vystavěna: „Když v roce 1995 vstoupila soutěž a následná výstava Czech Press Photo do svého prvního ročníku, vstoupila do něj s krédem ´přinášet nezávislé obrazové svědectví o životě´. Slovo ´nezávislé´ bylo ve formulaci kréda klíčové a neznamenalo jen skutečnost, že po více než čtyřiceti letech služby komunistické propagandě měla česká a slovenská novinářská fotografie konečně šanci přinášet svědectví nezávislé na politickém systému, ale vyjadřovalo také ambici být nezávislé i na rychle se komercializujících a bulvarizujících médiích, na kvapně vznikajícím ´obrazovém průmyslu´, na nejrůznějších tlacích vyvíjených na redakce, na tom či onom vkusu či dokonce nezájmu médií.
Czech Press Photo mělo prostě od prvopočátku ambici být platformou pro zveřejňování osobních svědectví fotografů, tedy i těch, která z nejrůznějších důvodů vzdor své závažnosti a kvalitě nenacházela v médiích uplatnění. Dnes, po patnácti letech lze konstatovat, že se to daří. Soutěž se stala významným místem pro konfrontaci kvalit práce fotografů, inspiruje je k intenzivnímu osobnímu nasazení a dokonce je provokuje k tomu, že se pouštějí do práce i na tématech, na něž nemají zakázku a pro něž uplatnění teprve hodlají hledat. A nezřídka se stává, že právě ocenění přiznané v soutěži prestižní mezinárodní porotou a masová pozornost veřejnosti udílená výstavě zpětně působí i na samotná média a zvedají jejich zájem o něco, čemu by se jinak nevěnovala.
I další velká ambice, s níž Czech Press Photo počalo svou existenci – ´umožnit veřejnosti být očitým svědkem událostí a jevů uplynulého roku´ – došla naplnění. Vysoká návštěvnost každoročních výstav je toho dokladem.“
Nastupující ředitelka, Veronika Souralová se ke slovům své předchůdkyně samozřejmě hláší: „Já se budu snažit na tuto tradici navázat. Samozřejmě, kdybych chtěla pokračovat úplně stejně, to by nemělo tolik smyslu, takže současně doufám, že s mým vstupem do Czech Press Phota se něco změní.“ Změna by se měla týkat vyhlašovaných kategorií, způsobu přihlašování do soutěže, a také výsledky by, podle slov ředitelky mqly být prezentovány trochu jiným způsobem. Změny budou oznámeny současně s vyhlášením nového ročníku soutěže, tedy na jaře letošního roku. „Co je již teď známé, je nabídka prostoru fotografům.
Prozatím byla Czech Press Photo jen soutěž a následná výstava jako jednorázová akce v průběhu roku. Ale protože usilujeme o to, aby šlo o celoroční projekt, chceme, aby měla CPP také své místo.“ Oním prostorem nazvaným CZECH PHOTO CENTRE je součást komplexu bytů v Nových Butovicích přímo u stanice metra. Půjde o multižánrový umělecký prostor poskytující seberealizaci hlavně mladým lidem, ale nejen jim. Na výstavní prostor, který zaujímá dominantní plochu v celém projektu, plynule naváže kavárna, atelier, učebna, printcentrum, obchod, fotografický archiv a venkovní galerie. Centrum by mělo být podle sdělení Veroniky Souralové otevřeno v září 2016.
Výstava 21. ročníku soutěže Czech Press Photo 2015 je do konce ledna k vidění v Křížové chodbě a Rytířském sále Staroměstské radnice v Praze.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka