„Vyvíjím světlo rukou.“ Světlotisky, mezzotinty a pigmenty Jana Jedličky jsou obtiskem konkrétní krajiny

Hlavním tématem tvorby jedenasedmdesátiletého malíře, grafika a fotografa Jana Jedličky je krajina. Její povrch, světlo a atmosféra, její proměna v plynutí času a konečně i matérie, z které je stvořena.

Jan Jedlička se narodil v roce 1944 v Praze. Tam také studoval v šedesátých letech na Akademii výtvarných umění. Roku 1969, posléze po absolvování AMU, emigroval do Švýcarska, kde zpočátku pracoval jako ilustrátor a restaurátor. V roce 1977 poprvé navštívil Maremmu v jižním Toskánsku a tamní krajina mu učarovala natolik, že jí věnoval přes třicet let svého tvůrčího života. Do své tvorby zahrnul ale i další přitažlivá místa, v Irsku, Walesu i v okolí Prahy.

Jan Jedlička: Světlotisky, mezzotinty a pigmenty |foto: Galerie U Betlémské kaple

Materiál posbíraný v krajině a manuálně vyvolávané světloVe své tvorbě používá nejrůznější techniky - kresbu i akvarel, fotografii a světlotisk, náročnou grafickou techniku mezzotinty, přírodní pigmenty, sítotisky i film. Pražskou výstavu vnímá umělec jako „generální zkoušku“ na prezentaci své třicetileté tvorby: „Je vidět, že jednotlivé fragmenty lze ještě rozvinout do větší šíře, co se týče například použitých technik. Krajinu jižní Itálie vnímám jako ´hřiště´, na němž se můžu všechny ty věci učit.“

Do většiny technik vnáší Jan Jedlička vlastní inovaci, ale sám také sbírá pigmenty, které pak nanáší na obrazy: „Sbírám v geologicky určené krajině materiál, který pak zpracovávám na pigmenty. Výsledkem je takový barevný vzorník krajiny, barevný obtisk krajiny.“