Hledáte spolehlivého průvodce? Vydejte se s Janem Roytem Krajinami umění

„Dějiny našeho rodu jsou úzce spojené s rovinatým krajem pod horou Říp.“ Těmito slovy začíná vyprávění Jana Royta. A místo, ať už Roudnice nad Labem, Praha, anebo Řím či boží muka kdesi v polích, je základem dění a pro pochopení a interpretaci umění je důležité „naprosto klíčovým způsobem“, potvrzuje také Martin Bedřich.

„Mám rád malá místa, například v pošumavském Strašíně, poutním místě Martina Strakonického. Jsou to ony jednotlivé stopy zbožných Čech, o nichž píše v 17. století jezuita Albrecht Chanovský, když sakralizuje krajinu, zemi, studánky, stromy. To není hra, nějaká ideologie, vychází to zdola z jasných potřeb lidí. A projeví se to zpětně v pocitu harmonie celku, bezpečí. Ale stejně tak mám rád i intelektuální prožitky ze složitějších celků velkých poutních míst.“

Jan Royt: Krajinami umění. Rozhovor s Martinem Bedřichem (obálka) |foto: Nakladatelství Portál

Ve střídmém rozhovoru má čtenář možnost nahlédnout do osobní historie Jana Royta, jeho cestě k uměnovědnému studiu přes absolutorium vysoké školy zemědělské, v gentlemanském, ale přesto výstižném líčení atmosféry na filozofické fakultě v 70. a 80. letech minulého století. Stejně „prostá“ a upřímná je řeč o umění. Hovoří zde odborník, ale zcela bez akademické manýry, podobně jako neváhá rozjet se na kole českou krajinou a dychtivě objevovat stopy umění drobného, lidového či velkolepého a vznešeného.

„Rád si taková místa fotím, mám stovky obrázků cest stoupajících do vršku nebo z kopce dolů, různých horizontů s Božími mukami a podobně, nějak se mi tím ta krajina usazuje a uzemňuje. Řekl bych, že v tom je i ona jistá romantická intuice člověka jakožto poutníka, jemuž stopy, památky v kraji, ukazují nějaké orientační body, vymezují mu jeho místo ve světě.“