Návrat v čase skrze oblak stříbřitého pigmentu

Malíř, grafik, fotograf, performer, básník, zpěvák a muzikant - stručněji - multimediální umělec Petr Nikl, zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, už čtvrtstoletí překvapuje svými pracemi a akcemi sám sebe i své publikum. Přitom, jak píše v jedné publikaci výtvarný kritik Radek Wolmut, „není umělcem velkých gest, ale velké obrazotvornosti“.

Vzpomínky na dětstvíV jedné z mnoha linií své tvorby se zabývá také pamětí, vytrácením obrysů, vzpomínkami na dětství a své nejbližší. Tak je tomu i na jeho poslední výstavě v pražské Galerii 1. patro, kde představuje soubor svých velkoformátových figurálních pláten nazvaný Naprášené obrazy.

Fouknout a ztratit se v oblaku prachuNaprášené obrazy jsou tvořené zaprašováním smaltových, hliníkových a bronzových pigmentů do olejového podkladu pomocí suchého štětce. Umělec se tak pokusil o spontánní přenos pomíjivých stop času: „Já jsem potřeboval tu prachovitost, prchavost materiálu jako jsou právě pigmenty.“

Petr Nikl, Naprášené obrazy |foto: Galerie 1. patro

Instalace představuje dva typy obrazů, abstraktní, připomínající jenom náhodné šmouhy. Ale názvy mluví například o tváři či půl tváři: „Tvář je výchozí předlohou, ale samozřejmě člověk, který nezná podklad, ji může uvidět, ale nemusí. Pro mě to nejsou abstrakce, ale abstrahovaná realita.“

Pokus o totální abstrakci realityVýchozím momentem tohoto uměleckého projevu Petra Nikla je fotografie jeho maminky coby dívky, zachycené v roce 1942, jak stojí v plném slunci ve Zlíně, „ale tady už pokračuji jen v té hře se světlem a stínem“. Výstava je jakýmsi kontinuálním pokračováním loňské prezentace nazvané Hra o čas. „Je to práce, která zkoumá možnosti uchování obrazu v paměti, možnosti osobní paměti. Jsou to takové návraty v čase, k nimž se neustále vracím a zkoumám na nich možnost pamatování.“