Ve věku, kdy děti kreslí pejsky a koně, maloval cestu na hřbitov

Josef Váchal zaujímá v českém umění 20. století zvláštní, solitérní místo. Narodil se před 130 lety a byl členem uměleckého sdružení Sursum. Během svého dlouhého života se věnoval malbě, kresbě, dřevořezbě i fotografování. Byl typografem, tvůrcem původních písem, spisovatelem a básníkem, ale především grafikem a autorem knižních projektů, které realizoval po stránce textu, výtvarného doprovodu, sazby, tisku i vazby. Zemřel téměř zapomenut v roce 1969.

Anarchista okultismu„Josef Váchal byl magik anarchistní,“ říká kurátorka o umělci, „on se zajímal o okultismus, ale nikdy nerespektoval přesná pravidla daná například vysokou magií, podobně jako nevěřil pevnému přesvědčení spiritistů. Přesto ale do svého díla tyto inspirace uapojil, a to velice originálním způsobem.“

Hledatel v jiných světechKurátorka usilovala postihnout vývoj Váchalova vztahu nejen k magii a spiritismu, ale ke křesťanství a víře obecně. „My ukazujeme, že Váchal se neusadil v určitém dogmatu, že naopak byl neustálým hledatelem, jak říkal. V jeho tvorbě můžeme vidět zřetelný vývoj od raného zájmu o satanismus, který rozhodně nesouvisel s příklonem na stranu zla, ale spíše se snahou o nalezení určitého katalyzátoru jeho vlastních strachů. Josef Váchal od dětství trpěl halucinačními vidinami a bojoval s ďáblem tím, že ho začal vtahovat do svých děl a téměř divadelním způsobem ho začal uctívat.“

Josef Váchal, Vzývači mrtvého (1909) |foto: Galerie moderního umění v Hradci Králové

Propojil magii s uměleckou teoriíKdyž Váchal ovládl svůj strach, začal se zajímat o jakýsi paralelní svět neživých těl, „začal budovat jakýsi ideál mága,“ pokračuje kurátorka, „kdy už propojuje magii s uměleckou teorií. Posléze svůj vztah k magii demonstroval ještě zajímavějším způsobem, protože ho vždy zajímal znak v magii, který tam funguje jinak než v jiných jazykových nebo komunikačních systémech. V magii je znak zpřítomněním nadpřirozeného samotného – to Váchala fascinovalo.“

Konformní návrat k ezotericePoté, co Josef Váchal přesídlil do Studeňan, kde žil do konce svého života, dostal se sice do určité izolace, ale ta mu přinesla klid k tvůrčí realizaci, „toto období se nese v jakémsi experimentálním duchu, kdy se magie přeměňuje ve všední realitu. Tehdy Váchal experimentuje s nejrůznějšími materiály a vrací se k ezoterickým tématům“.

Expozici doprovází obsáhlá stejnojmenná publikace vydaná nakladatelstvím Paseka. Další váchalovskou výstavu zahájí 14. října Západočeská galerie v Plzni v plzeňských Masných krámech. Ta ponese název Josef Váchal. Napsal, vyryl, vytiskl a svázal a bude věnována Váchalově knižní tvorbě. Také tuto výstavu připravila Marie Rakušanová.