Nové knihy: Co kdyby láska nikdy neskončila; Dopisy z ostrova Skye; Dějiny tetování

Autorčin nový román nazvaný Každá věc ať dospěje na své místo sází na tradičnější pojetí vyprávění. Najdeme tu de facto chronologicky převyprávěnou historii více než půlstoletí naší země. Ovšem z perspektivy soukromé, přičemž, jak už to tak ve Střední Evropě bývá, soukromé zlo se posléze proměňuje ve zlo společenské. „Komunismus Vánoce nezrušil, ale pozřel,“ vzpomíná mužský vypravěč příběhu. „Urval je pro sebe a vpravil do těla společnosti pomocí dlouhých a složitých příprav... Ke smaženému kaprovi musí být bramborový salát s majonézou... A tak dál, a tak dál, až po vánoční cukroví. Ateistické Vánoce vyžadují přísné dodržování rituálu, mnohem přísnější než křesťanské.“ Panorama široce rozvětveného rodinného osudu se prostupuje s tragickými pokusy o lepší společnost a šťastné zítřky. „Zlo je dobro na nepravém místě,“ cituje vypravěč a odhaluje absurditu tehdejšího režimu jeho vlastním jazykem, třeba když mluví o zamýšlené emigraci: „Odejít z vlasti byl tenkrát zločin, jako je zločin utéct z vězení.“ Knihu vydalo nakladatelství Torst.

Z dalších novinek zmiňme třeba svazek Co kdyby láska nikdy neskončila z pera francouzského filozofa a esejisty Alaina Finkelkrauta. Obsah tvoří čtyři studie o čtyřech podobách milostného vztahu, jak jej ve svých dílech postulovali tak rozdílní tvůrci jako Madam de la Fayette, Ingmar Bergman, Philip Roth a Milan Kundera. „Nezadatelná práva těla“ moderních románových ironiků tu kontrastují s temným pojetím smyslnosti v Bergmanových filmech i s požadavkem věrnosti těla Kněžny de Cléves, o níž se ve Francii před časem rozhořel spor, vyvolaný přezíravým postojem prezidenta Sarkozyho k tomuto klasickému dílu. Knihu přeložila Pavla Doležalová, vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.

Láska je tématem č. 1 také v próze Dopisy z ostrova Skye, kterou napsala Američanka Jessica Brockmoleová a vydalo nakladatelství Motto. Děj tohoto kultivovaně melodramatického románu v dopisech se odehrává převážně na osamělém ostrově u Skotska. Do vztahu básnířky a mladého Američana dramaticky zasáhnou obě světové války. A ačkoli na začátku čteme, že „city ve válce jsou krátké a prchavé jako letní noc“, všechno je nakonec jinak. Knihu přeložila Klára Kolinská.

Na konec jsem si nechal Dějiny tetování. Tak se jmenuje publikace, pod níž je podepsán Martin Rychlík. A jak se praví v úvodu: Evropa tento způsob estetiky těla po celá staletí vytěsňovala. Tetuáž, často velmi primitivní, byla vyhrazena toliko námořníkům, cirkusákům a kriminálníkům. Co se tedy v nedávné době ve společnosti událo, že ornamenty vepsané do kůže se staly módou, ba módní direktivou? O podloží tohoto fenoménu - historickém, magickém i medicínském - se dozvíte v knize, kterou vydalo nakladatelství Mladá fronta. Předmluvu napsal Vladimír Franz.