Štěpán Pácl, umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče
Tento týden představujeme divadelní režiséry nejmladší generace. Dnes to bude Štěpán Pácl, který má právě za sebou první sezónu v roli uměleckého šéfa ostravského Divadla Petra Bezruče.
Dvaatřicetiletý Štěpán Pácl získal dvakrát Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Od roku 2008 působil v divadelní společnosti Masopust a režíroval pohostinsky na různých scénách. Právě před rokem přijal své první stálé angažmá v ostravském divadle Petra Bezruče, a to rovnou v roli uměleckého šéfa.
Štěpán Pácl poprvé vstoupil na profesionální jeviště před dvaceti lety v Divadle na Zábradlí. Jako dvanáctiletý hrál Václava ve slavné inscenaci Petra Lébla Naši naši furianti. S úpravou Stroupežnického hry Léblovi tehdy pomáhala Lenka Lagronová.
Režisér Štěpán Pácl se narodil v Praze v roce 1982 a po maturitě na gymnáziu vystudoval obor činoherní režie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Jeho absolventskou prací byla inscenace hry současné české dramatičky Lenky Lagronové Království, za kterou dostal Cenu Marta za režii na mezinárodním festivalu vysokých divadelních škol Setkání/Encounter 2007 v Brně.
Vedle současné české dramatiky se třemi inscenacemi režijně obrátil k méně hraným českým textům. Jednak to byla hra J. K. Tyla Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové uvedená v ostravském Divadle Jiřího Myrona v roce 2010, Křišťálová noc Josefa Hrubína (Švandovo divadlo, Praha, 2011) a hra Josefa Topola Konec masopustu, která byla uvedena v rámci nezávislé produkce pohostinsky v divadle DISK v roce 2008.
Právě z inscenačního týmu a hereckého souboru příležitostně seskupeného okolo inscenace Konec masopustu vznikla v roce 2010 Divadelní společnost Masopust, které byl Štěpán Pácl do roku 2013 ředitelem a se kterou také inscenoval hru Henrika Ibsena Brand-Oheň a u nás do té doby neuvedenou hru Vytrvalý princ Pedra Calderóna de la Barca.
V roce 2013 se opět intenzivněji vrátil k inscenování české dramatiky. V Moravském divadle Olomouc uvedl Periferii Františka Langera, jednu z nejhranějších českých her v zahraničí z meziválečného období. V Praze inscenoval dva nové texty Lenky Lagronové: Z prachu hvězd (Národní divadlo Praha – Divadlo Kolowrat) a Čupakabra (Divadelní společnost Masopust).
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka