Neviditelní překladatelé skandinávské literatury

Na začátku Hugo Kosterka

Dějiny překladů a překladatelů ze skandinávských jazyků do češtiny se začínají odehrávat 16. října 1890. Toho dne napsal student pražských práv Hugo Kosterka (1867–1956) již slavnému norskému spisovateli Bjørnstjerne Bjørnsonovi (1832–1910) dopis, jímž jej žádal o autorizaci českého překladu divadelní hry Nový systém (Det ny System), protože měl v úmyslu ji se svými přáteli vydat knižně ve studentské edici Vzdělávací bibliotéka.

Na konci Emil Walter

O bezmála sedmdesát let později, někdejší meziválečný kulturní atašé při Vyslanectví Československé republiky ve Stockholmu, poválečný československý vyslanec v Oslu, který po únorovém převratu emigroval a usadil se ve Švédsku, významný překladatel ze skandinávských jazyků do češtiny Emil Walter (1890–1964) napsal 29. března 1959 z Uppsaly norskému slavistovi Olafu Brochovi (1867–1961) do Osla.

Z dopisu Huga Kosterky je patrná úcta ke slavnému adresátovi, čiší z něj ale i vzdor, nespokojenost, odhodlanost a mladická neohroženost. List Emila Waltera svědčí o rozhořčenosti, zklamání, beznaději, pocitu neužitečnosti, o vyčerpanosti stářím, také však o nesmlouvavém postoji a neochvějné vůli zachovat si osobní důstojnost.

Neviditelná práce má zásadní důsledky

Hugo Kosterka psal dopis z Prahy, z provinčního města Rakousko-Uherska, čeština, do níž překládal, byla jazykem menšiny, český lid vnímal jako malý, poměry jako úzkoprsé, společnost procházela obdobím „těžkých reforem“. Překlad však představoval naději, prostředek, jak studentům a širokému lidu otevřít oči, jak vnést do zatuchlého prostředí nové „světoborné“ myšlenky, jak upoutat pozornost na opomíjené společenské jevy. Hugo Kosterka měl oporu ve studentech, s nimiž spolupracoval a kteří sdíleli týž pohled na svět, čímž se utvrzoval ve správnosti svého jednání.

Emil Walter psal dopis z Uppsaly, ze švédské emigrace, z „odloučení od domova“, domácí ideologický přístup ke všemu včetně jazyka mu připadal nepochopitelný a cizí. Stejně jako se mu odcizila většinová, komunisticky orientovaná česká společnost. Překládat do češtiny ztrácelo smysl, protože nebylo naděje, že výsledný text vůbec kdy doputuje ke čtenáři.