Román o lásce k alkoholu a návrat německého autora

Peter Wawerzinek je v berlínské literární scéně známý již dlouho. První texty zveřejnil už v devadesátých letech, získal několik literárních cen, ale pravidelně se odmlčoval kvůli problémům s alkoholem. Známým se stal až po zveřejnění autobiografického románu Krkavčí láska (Rabenliebe, 2010), který dostal hned dvě ocenění.

V Krkavčí lásce vyprávěl autor o svém zpackaném dětství - matka ho s jeho mladší sestrou nechala zavřeného v bytě a utekla na západ. Náhodou je oba objevili sousedé. Následovaly dětské domovy a neúspěšná umístění v různých rodinách. Po letech Wawerzinek matku vyhledal a zjistil, že její zájem o něj je více než vlažný, navíc měl ještě dalších osm sourozenců.

Hospoda zní pijákovi zvonkohrouDalší Wawerzinkův život je bohužel pouhou logickou konsekvencí jeho úděsného dětství. Alkohol je mu každodenní nutností. Jeho život se odehrává v barech a hospodách a není jediný talentovaný autor, který zde postává. „Hospoda je pro každého pijáka místo hlasů a melodií, podobné zvonkohře. Je lepší ztroskotat zde s kumpány na palubě, než biologicky zajištěný v palácích bohatých.“ Tolik Wawerzinek v Násoskovi.

Peter Wawerzinek poslechl rady svých přátel a požádal o autorské stipendium na severu Německa, ve vile Grassimo. Tam ho navštívil přítel, který vede nedaleké terapeutické centrum pro alkoholiky. Terapie trvá mnoho let a úplně vyléčený není nikdo. Wawerzinkovi se po několika letech podařilo najít rozumnou míru, pije pouze tři sklenice denně a může relativně normálně žít a hlavně psát.

Falešný přítel alkohol„Alkohol pomáhá jako přítel, ale žádným přítelem není“, píše Wawerzinek a dodává: „Člověk by chtěl žít jako dřív, pít, být veselý a přestat v nejlepším. Ale to vůbec není jednoduché, je to dlouhá cesta, kterou je nutno si odsedět sám se sebou a sám proti sobě.“

Wawerzinkův román je fascinující. Rytmus vyprávění zní jako rány kladivem, obsah je pro sváteční konzumenty alkoholu jen těžko pochopitelný. Vír, v kterém se autor od narození zmítá, se ještě nepřestal točit. Začal v zamčeném bytě kdesi ve východním Berlíně a pokračoval přes vaječný koňak u tety. Zatím skončil v nejmenované klinice na severu Německa.