Cesta na konec tisíciletí, příběh z dob středověku

Kupec chce udržet dobré vztahy v rodině i soulad v obchodním podnikání, a tak přicestuje s oběma svými ženami, aby přesvědčil aškenázské příbuzné o tom, že jeho bigamie, přirozená v sefardském prostředí severní Afriky, je věc tradiční a přirozená. Ovšem část jeho rodiny, žijící v Paříži, už vnímá tradici z jiného kulturního rámce.

„Román pojednává o dvou židovských komunitách, třebaže o jednom židovském národu,“ objasňuje autor. „Ta větší komunita žije ve světě islámu a ta menší žije v té době na křesťanském území; a zatímco bigamie a polygamie vůbec je v islámském světě povolená a povolená je i podle židovského zákona, na severu celý svět říká, že Žid musí mít pouze jednu manželku. Je to tudíž konflikt mezi dvěma židovskými komunitami, a román je potažmo také o postavení ženy.“

Jaké máme vzory? Odpověď autor našel v židovské kultuře

Izraelský spisovatel Avraham B. Jehošua |foto: Wikipedia

Střet kultur je tématem rozměrného románu brilantního vypravěče, Avrahama B. Jehošui. Na lidském příběhu lásky a vášně vystavěl čtivý a poutavý systém, přivádějící k otázkám po původu zásad a mravního cítění. Co jsou skutečné vzory, odkud pramení zvyky, na něž se v jednání spoléháme, jaké stereotypy naše jednání a chování ovlivňují?

Z bohaté historie židovské kultury čerpá autor alespoň možnost odpovědí: „Židé byli roztroušeni po celém světě a museli si vytvořit pravidla, a to jediným způsobem: vzájemným vyjednáváním a dialogem. A navíc bez papeže, bez krále či prince. Což je velice důležitá lekce i pro současnost: v multikulturní společnosti je třeba vést rozhovor, jednotlivé kultury spolu musí vyjednávat – jako třeba i v Evropě, a to aniž by nad sebou měly mocnou autoritu, která by za ně rozhodla, co je a co není norma.“