Kde se mohou setkat Staří mistři a nejmladší umění?

Komiksového zpracování se už dočkala mnohá díla, vážná i komická, životopisná i fantazijní. „Nejlepší komiksový umělec německého jazyka“, ilustrátor Nicolas Mahler zpracoval do komiksové podoby román rakouského spisovatele Thomase Bernharda, Staří mistři.

Thomas Bermhard (1931-1989) byl ve své době nazýván kontroverzním, temným, mnohá z jeho děl provázely skandály, soudní pře, ostré kritické výtky. Přesto, nebo právě proto patří Thomas Bernhard „i dnes – půldruhého desetiletí po své smrti - k nejvýznamnějším evropským, ne-li světovým spisovatelům“, píše o něm germanista a překladatel Milan Tvrdík. Jak je možné současného, takto, výrazného a komplikovaného autora vnímat? Rakouský ilustrátor a komiksový umělec Nicolas Mahler (nar. 1969), „nejlepší komiksový umělec německého jazyka“ převedl Bernhardův poslední román Staří mistři do komiksové podoby.

Komiks podtrhuje Berhardovu vtipnost To podstatné, co se v tomto případě událo, je specifické setkání slova a obrazu. O tom mluví Pavel Mandys: „Rakouský spisovatel a dramatik Thomas Bernhard platí v obecném povědomí za autora intelektuálně velmi náročného, rozhořčeného, hledajícího smysl existence. Občas se přitom zapomíná, že Bernhard uměl být i nesmírně vtipný – a právě komiks Bernhardova o dvě generace mladšího krajana Mahlera tento rys velmi výmluvně připomíná. Ctitelé rakouského velikána si možná pomyslí, že onen vtip je až příliš zdůrazněn, ale v tom spočívá přednost i úskalí komiksového média: vyniká zkratkou a metaforou a není v něm příliš místa na introspektivní úvahy, ačkoli zrovna Mahler dokazuje, že ani jim se komiks vyhýbat nemusí.“

Staří mistři |foto: Nakladatelství Archa

Nicolas Mahler „uchopil“ Thomase Bernharda jako téma, nejde poslušně ve vyznačených stopách, ale s úsměvem naznačuje svoje vidění a rozumění, hraje si i dobývá výšiny románu, neilustruje, naznačuje, komentuje. Je tedy pro komiks nejlepší doba? Pavel Mandys: „Komiks dnes zažívá ´zlaté časy´co se týče pestrosti a autority ve společnosti a obecně v recepci čtenářské i kritické. Komiks už není čtení pro děti nebo infantilní dospělé, ale čtou ho všechny věkové kategorie a v tomto směru získává rovnoprávné postavení s těmi uměleckými disciplínami, které jsou tu po staletí zavedené.“