Balkanansambel: Šlamastika
Balkánská hudba má řadu stylových zvláštností, které posluchači z jiných regionů vnímají jako pikantní hudební koření. Jsou to nejen ošidné liché rytmy, ale třeba i ostře znějící ženské vícehlasy, typické pro bulharskou hudbu. Slovenská skupina Balkansambel zpracovává toto jižní koření s výjimečnou jazzovou erudicí.
Velkým překvapením je nové album Šlamastika, které se vyhýbá mnohokrát opakovaným klišé a balkánské melodie prokládá jazzovými standarty Duke Ellingtona a Dizzy Gillespieho. Obohacením jsou i lidové písně ze Slovenska promíchané s dalšími vlivy, včetně Bachova kontrapunktu a řeckých rytmů. Z alba slyšíme i pověstné bulharské vícehlasy, konkrétně ženské trio Evridika. Členové Balkansambelu pozvali zpěvačky tohoto tria na festival Hudba Sveta v Žilině, kde se dohodli na spolupráci. Trombonista Martin Noga vysvětluje: „Nejprve jsme nahráli naši kapelu na Slovensku, potom jsem letěl do Sofie a trio přidalo svůj part.“
Balkansemble ze Slovenska čerpá na svém druhém albu především z Bulharska. Na motivy bulharských tanců vznikla skladba Bulgariada, k níž přispěl i významný bulharský skladatel a sbormistr Georgi Petkov, který zaranžoval vokální part hostujícího sboru Evridika.
Inspirace hudbou Balkánu či blízkého východu není nějakým novodobým trendem, orientální témata najdeme v evropských operách i v hudbě amerických jazzmanů. Příkladem je slavný jazzový standart A Night in, Noc v Tunisu, jehož autorem je trumpetista Dizzy Gillespie.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Rhodopeion, Bulgariada, Tuniskata Nošt, Broilka.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
