Johannes Urzidil: Nevlastní

Johanes Urzidil, pražský, německy píšící spisovatel, básník, esejista a historik umění byl jediným společným synem Josefa Urzidila a vdovy židovského původu, v době sňatku již sedminásobné matky Elise Metzelesové. Narodil se 3. února 1896. 7. ledna roku 1900 však Elise zemřela a 29. května 1904 se otec podruhé oženil. Johannes se tedy stal „Nevlastním“ synem.

Jako československý občan Urzidil až do roku 1933 pracoval coby tiskový atašé německého vyslanectví v Praze. Když byl z jeho služeb propuštěn, uchyloval se až do záboru Sudet v letních měsících do Zadní Zvonkové na Šumavě, kde po ztrátě německého občanství získal v roce 1934 domovské právo. O pět let později byl však nucen odejít do newyorského exilu, 2. listopadu roku 1970 zemřel ovšem v Římě během přednáškového turné.

Johannes Urzidil patřil do legendárního Pražského kruhu, hovořil německy i česky a toto často bolestné rozkročení mezi dvěma národy bylo leitmotivem celého Urzidilova života. Česky dosud vyšlo několik povídkových knih, většina jeho díla však stále zůstává nepřeložena. Urzidilovy povídky mají vesměs autobiografický základ a je tomu tak i v případě povídky Nevlastní z výboru Hry a slzy, kterou pro rozhlasové provedení vybral a z překladu Františka Marka upravil Libor Magdoň. V režii Tomáše Jirmana, se kterým zvukově spolupracovala Hana Plecháčková, uslyšíme ostravského herce Davida Viktoru.