Johannes Urzidil: Nevlastní
„Snad to, co jsem prožil, promluví k tomu či onomu čtenáři, a naše srdce se navzájem setkají. Neskrýval jsem nic, ani sebenepatrnější jiskru v největších hlubinách temnot, ani hořkost na dně každé radosti. Důvěřuji svému zjištění, že součástí rytmu veškerenstva je i prvek útěchy a jasu, a je tedy spolupřítomen i v tom ztraceném a opuštěném.“
Johanes Urzidil, pražský, německy píšící spisovatel, básník, esejista a historik umění byl jediným společným synem Josefa Urzidila a vdovy židovského původu, v době sňatku již sedminásobné matky Elise Metzelesové. Narodil se 3. února 1896. 7. ledna roku 1900 však Elise zemřela a 29. května 1904 se otec podruhé oženil. Johannes se tedy stal „Nevlastním“ synem.
Jako československý občan Urzidil až do roku 1933 pracoval coby tiskový atašé německého vyslanectví v Praze. Když byl z jeho služeb propuštěn, uchyloval se až do záboru Sudet v letních měsících do Zadní Zvonkové na Šumavě, kde po ztrátě německého občanství získal v roce 1934 domovské právo. O pět let později byl však nucen odejít do newyorského exilu, 2. listopadu roku 1970 zemřel ovšem v Římě během přednáškového turné.
Johannes Urzidil patřil do legendárního Pražského kruhu, hovořil německy i česky a toto často bolestné rozkročení mezi dvěma národy bylo leitmotivem celého Urzidilova života. Česky dosud vyšlo několik povídkových knih, většina jeho díla však stále zůstává nepřeložena. Urzidilovy povídky mají vesměs autobiografický základ a je tomu tak i v případě povídky Nevlastní z výboru Hry a slzy, kterou pro rozhlasové provedení vybral a z překladu Františka Marka upravil Libor Magdoň. V režii Tomáše Jirmana, se kterým zvukově spolupracovala Hana Plecháčková, uslyšíme ostravského herce Davida Viktoru.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.