Četba ze Strindbergovy korespondence i románu Inferno
V roce 100. výročí úmrtí Augusta Strindberga nahlédneme do spisovatelovy bohaté korespondence, sedmidílné Stránky na dobrou noc dostaly název "Kdysi jsem věřil, že mě miluješ". A v Četbě na pokračování otevřeme Strindbergovo Inferno, román, který odráží autorovu vážnou duševní krizi, po níž nabrala jeho tvorba nový směr.
12. 5. – 18. 5. 2012 ve 23.00"Kdysi jsem věřil, že mě miluješ", 7 částíStránky na dobrou noc O životě, láskách, trýzních či tužbách Augusta Strindberga víme mnoho. Byl totiž vášnivým pisatelem dopisů: sebrané vydání jeho korespondence obsahuje ve 22 svazcích na 10 000 tisíc dopisů. Nejintimnější sonda do Strindbergova soukromí vede skrze jeho milostnou korespondenci. V životě švédského spisovatele a dramatika sehrály zásadní roli čtyři ženy, které jako by, s trochou nadsázky, reprezentovaly čtvero ročních období. Dvě z jeho lásek, „jarní“ se Siri von Essen a „podzimní“ k Harriet Bosse zasáhly Strindberga mimořádně silně. Právě na korespondenci s nimi se soustředíme v sedmidílných Stránkách na dobrou noc, vysílaných u příležitosti 100. výročí úmrtí spisovatele (14.5.1912). Pořad z vlastních překladů připravily Dagmar Hartlová a Jitka Herčíková. Účinkují Lukáš Hlavica, Michal Pavlata, Dana Černá, Lada Jelínková. Režie Vladimír Gromov.
17. 5. – 23. 5. 2012 v 18.30August Strindberg: Inferno, 7 částíČetba na pokračováníAugusta Strindberga netřeba příliš představovat. Spolu s Henrikem Ibsenem, Knutem Hamsunem, Sørenem Kierkegaardem a Hansem Christianem Andersenem patří k nejvýznamnějším skandinávským autorům. Byl to velmi všestranný člověk, kromě literární činnosti se věnoval dalším uměleckým oborům, a to zejména malířství, fotografii, hudbě a také vědě. Po neúspěšném pokusu o hereckou a lékařskou kariéru se živil jako domácí učitel, novinář a knihovník ve stockholmské Královské knihovně. Období Strinbergova vnitřního nepokoje vrcholilo v letech 1894-1896, kdy žil v Paříži. Zde se setkal například s Paulem Gaguinem a Alfonsem Muchou. Tato perioda období jeho života se nazývá Infernokrisen – podle Strindbergovy prózy Inferno, kterou vydal francouzsky v roce 1897. Byla to nejhorší etapa Strindbergova života, období jeho těžké duševní krize hraničící s šílenstvím. Inferno je Strindbergovou nejčtenější prózou. I z toho důvodu byla z překladu Zbyňka Černíka vybrána a připravena režisérem Miroslavem Buriánkem jako Četba na pokračování, kterou bude připomenuto výročí Strinbergova úmrtí. Autor v Infernu líčí své zážitky, z nichž je patrné, že trpěl stihomamem, nervovým vyčerpáním a halucinacemi. Na čas skončil s psaním a věnoval se chemii. Chtěl dokázat, že síra není prvek, ale sloučenina. Bloudí v chaosu světa s vnitřním neklidem a patologickými myšlenkami, zabývá se okultismem. Inferno není jen deník, ale beletristicky upravený text. Účinkuje Miroslav Mejzlík.
Po odvysílání najdete jednotlivé části Četby na pokračování k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza. Poslechněte si četbu z Knihy roku Magnesia Litera
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografe“ nešťastného autorova života
-
Jiří Orten: Cesta po řece. Známý básník se jako vodák vydává na několikadenní plavbu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.