Jana Brožková, sólohobojistka České filharmonie
Telefonotéka s Janou Brožkovou, sólohobojistkou České filharmonie, nemohla nezačít jejím dětstvím. Janin otec Josef Brožek totiž patří k našim špičkovým pedagogem.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Je neomylně schopen vybrat dítěti dechový nástroj, se kterým může, je-li pilné, excelovat. Jeho dcera ovšem začínala na klavír. “Když mi bylo osm, chtěl tatínek založit dechové kvinteto. Chyběl mu hobojista, tak jsem dostala hoboj a začala hrát.”
Jana Brožková upoutala pozornost velmi brzy, do světa jí otevřela dveře mezinárodní rozhlasová soutěž Concertino Praga, jejíž je dvojnásobnou laureátkou. V Telefonotéce zazněla i Janina soutěžní nahrávka. Natáčela ji v 16 letech a je to první věta z Koncertu C dur pro hoboj a orchestr Jana Václava Stamice, pochopitelně v úpravě s klavírním doprovodem, kterého se ujala profesorka Jiřina Hoffmanová.
Za tři roky, už jako studentka Pražské konzervatoře, se Jana Brožková stala po úspěšném konkursu členkou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V Telefonotéce zazněly nahrávky rozhlasových symfoniků i její nahrávky komorní hudby se soubory In modo camerale a Afflautus Quintet.
V rozhlasové premiéře jsme se od Jany Brožkové dověděli také o založení Českého spolku dvouplátkových nástrojů. “Je to organizace nezisková, podporující mladou generaci začínajících umělců, především hobojisty a fagotisty, budoucí profesionály i amatéry. V Ratajích nad Sázavou pořádáme kursy, letos je přihlášeno padesát zájemců! Samozřejmě nechybí koncerty, další tři setkání během roku.“
Závěr Telefonotéky s Janou Brožkovou pak věnujeme České filharmonii “vážně i nevážně”.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.