Leoš Čepický, houslista, primárius Wihanova kvarteta
Houslista Leoš Čepický je skvělý sólista a komorní hráč, primárius světově proslulého Wihanova kvarteta. Absolvoval Konzervatoř v Pardubicích ve třídě prof. Ivana Štrause a posléze studoval na AMU v Praze housle u prof. Jiřího Nováka a komorní hru ve třídě prof. Antonína Kohouta – oba pánové byli členy světově proslulého Smetanova kvarteta, které utvářelo a šířilo tradici a slávu české kvartetní školy.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Leoš Čepický se i díky nim stal už za studií primáriem Wihanova kvarteta, které tehdy spoluvytvořil se svými kolegy na studiích, a spolu s ním zvítězil v roce 1988 na Pražském jaru i na Mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Londýně. Spolu s kvartetem i jako sólista vystupuje na pódiích po celém světě, a také natáčí a vyučuje.
Naposledy vystupoval v pražském Rudolfinu spolu s naším předním klavíristou a sólistou Ivanem Klánským – záběry z toho koncertu ve vysílání také zazní. Stejně jako nahrávky z vystoupení Wihanova kvarteta, v jehož dnešní sestavě hraje už i syn Leoše Čepického, houslista Jakub Čepický. Muzikantská rodina se nezapře – na housle hraje i dcera Leoše Čepicého a všichni se pak sjíždějí v létě do Litomyšle na Setkání přátel komorní hudby. Vyučuje však nejen na těchto kursech, ale především na AMU, kde je vedoucím strunné katedry.
Nejposlouchanější
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
