Vladimír Buřt a Tomáš Buřt, stavitelé
Pan Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína, je veřejnosti znám z rozmanitých televizních relací, kde neúnavně obhajuje holou existenci místa, které se zavázal zvelebovat, ne likvidovat. Jeho syn Tomáš Buřt je stejně laděný.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Není jim lhostejné místo, kde žijí, nejsou jim lhostejny památky, které v sobě nesou kulturní a duchovní tradici našich předků, není jim lhostejna krajina naší vlasti. Poznala jsem je osobně na veletrhu památek, kde spolu přednášeli o některých významných ohrožených objektech, i o těch, u nichž se alespoň část podařila opravit, aby se z nich před našima očima nestaly „zbytečné“ ruiny.
Oba pánové, Vladimír Buřt a Tomáš Buřt, jsou příkladem osobností, o nichž víme, že „skutek neutek“, ba právě naopak. Ve vysílání nám představili památky Lounska, Mostecka a Chomutovska, ke kterým již byly ruce přiloženy, i ty, kterým je dělných rukou a moudrých hlav velice zapotřebí.
Tomáš Buřt: „Myslím, že vhodnou hudbou by mohly být skladby Christopha Willibalda Glucka, úzce spjatého se zámkem Jezeří, ke kterému má otec i já velmi blízký a vřelý vztah.“
Zámek Jezeří sehrával dominantní roli v dějinách kraje. Přesto krátké nahlédnutí do webových stránek zámku není radostné. „Jezeří je státní zámek, který se nachází na svazích Krušných hor v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 12 km jihozápadně od města Litvínova na katastru osady Jezeří, která je místní částí města Horní Jiřetín.
Dnešní barokní stavba překrývá renesanční zámek a ten zase gotický hrad. Mohli bychom jít ještě hlouběji do historie a sledovat původní slovanské osídlení celé oblasti. Ještě o něco dříve si tato místa vybrali pro své sídlo dávní Keltové, kteří měli své oppidum i svatyně na svahu krušnohorského úpatí. Dnes je zámek Jezeří památkou první kategorie, výjimečnou nejen pro svoji mimořádnou uměleckou a architektonickou hodnotu, ale i pohnutý osud, neobyčejně krásnou polohu a význam pro současný i budoucí vývoj a formování života v podkrušnohorské krajině.
Významná kulturní památka byla ještě v polovině 80. let z důvodu prioritní těžby uhlí určena k likvidaci. Příprava demolice naštěstí nebyla realizována tak radikálně a přímočaře, jak tomu bylo u královského města Mostu. Zámek byl zprvu odsouzen k pomalému chátrání. Před veřejností byla zpochybňována jeho vysoká hodnota a také na mapách, vydaných v té době, bychom jej marně hledali. Tyto snahy však vyvolávaly zcela opačný účinek. Problém, který byl nastolen, totiž daleko přesahoval otázku bytí či nebytí zámku.“
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.