Mikuláš Hulec a Daniel Špička, architekti obnoveného barokního divadla ve Valticích

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

„Valtický zámek býval jedním ze sídel knížecí rodiny Lichtenštejnů. Divadlo, které si nechali postavit, existovalo až do konce druhé světové války. Za komunismu přišlo o vybavení a sloužilo jako garáž pro traktory. Zámky v Lednici a Valticích, součást lednicko-valtického areálu, jsou zapsány na seznamu památek UNESCO.“

Valtické divadlo se v současné době pomalu stává pojmem pro české odborníky i veřejnost a proniká také do povědomí zahraničních umělců a odborníků. Nejen díky své obnovené podobě. Vzpomeňme na Barokní festival Valtice – další skvělou vizitku spolupráce a nadšení pro věc. Daniel Špička, který od roku 1989 spolupracoval se Světovým památkovým fondem a jako umělecký ředitel tohoto festivalu se věnoval i scénografii a dramaturgii, v něm uplatnil vedle odborné profesní činnosti i své talenty umělecké.

Valtické barokní divadlo dnes - to je nabídka nevšedních podmínek k realizaci uměleckých počinů hodných kontextu světového evropského dědictví. Jak s nimi naložíme? – to bylo jedno z témat našeho pořadu. Zajímali nás i další společné projekty: Dům umění a kostel sv. Václava v Opavě, exteriér Petschkovy vily – rezidence velvyslance USA v Praze a v současné době dokončovaný projekt záchrany Šlechtovy restaurace v pražské Stromovce.

Ze samostatných realizací se zmíním alespoň o několika. U Mikuláše Hulce například o obnově gotické kaple Božího těla v Kutné Hoře, o rekonstrukci a přístavbě Restaurátorské školy v Litomyšli, o museu Josefa Váchala v Litomyšli. Prof. Akad. arch. Mikuláš Hulec je spoluzakladatelem Restaurátorské školy v Litomyšli – dnes Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, od roku 2011 je také členem sboru expertů Odboru památkové péče MHMP, na Fakultě stavební ČVUT v Praze vede Katedru architektury.

Ing. arch. Daniel Špička mj. navrhoval a realizoval jako hlavní architekt Státní letecké správy v šedesátých letech interiéry československých letišť, od počátku své profesní dráhy se úspěšně věnoval navrhování interiérů a zvlášť designu nábytku, realizoval komplexní památkový projekt rekonstrukce vlastní vily prof. Pavla Janáka v Praze na Babě.

Před více než dvaceti lety spojili oba pánové své tvůrčí síly s dalšími architekty, s historiky umění, památkáři či s odborníky různých profesí a založili pražské Centrum pro ochranu a restaurování architektury – CORA, o.s., které „neziskovou formou zpracovává dokumentaci a projekty ohrožených památek a zajišťuje jejich obnovu a záchranu na základě místních i zahraničních grantů“. Postupně se jim podařilo získat od amerického sponzora 18 milionů korun na dokumentaci a restaurování historických zámeckých divadel ve Žlebech, Litomyšli, Kačině a Valticích a k dlouhodobým projektům Centra patřilo také restaurování významných českých historických varhan.

Čtěte také