Markéta Hejkalová, spisovatelka a překladatelka z finštiny
Markéta Hejkalová má spisovatelství v genech: je dcera prozaičky Hany Pražákové a historika Alberta Pražáka.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Narodila se v roce 1960, a těch pětadvacet let, co ji znám, vypadá stále stejně mladistvě: je trvale štíhlá a i když je stále v běhu, vyzařuje nakažlivou pohodu. Jak to dělá?
Markéta Hejkalová vystudovala finštinu a ruštinu, pracovala pak jako nakladatelská redaktorka. V druhé polovině devadesátých let byla konzulkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Provdala se do Havlíčkova Brodu, kde od roku 1991 pořádá Podzimní knižní trh; z malé akce se rozrostl v respektovaný veletrh (letos v říjnu se konal po pětadvacáté!).
V roce 1994 spolu s manželem Martinem Hejkalem založili rodinné nakladatelství Hejkal. Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka asi deseti knih; ta dosud poslední, román Rudé paprsky severního slunce, vyšla koncem roku 2014. A překládá z finštiny – především tvorbu Miky Waltariho a humoristy Arta Paassalinny.
Od roku 2006 je místopředsedkyní Českého centra PEN klubu a od roku 2009 členkou mezinárodního výboru světového PEN klubu. Vede překladatelský seminář finské literatury na Masarykově univerzitě v Brně. S manželem žije v Havlíčkově Brodě.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka