Petr Hruška, básník a literární historik
Věci ohrožené zánikem mají v sobě něco krásného, říká Petr Hruška.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Snad proto chtěl být ornitologem, mykologem i indiánem a snad proto se stal básníkem. Mezi ohrožené druhy totiž rozhodně patří nejenom ptáci, houby či indiáni, ale taky poezie a básníci.
Petr Hruška vystudoval Vysokou školu báňskou a Ostravskou univerzitu, pokračoval na Masarykově univerzitě a stal se literárním vědcem a historikem. Ví tedy docela přesně, co má na mysli, když říká - rozum se musí namáhat, aby srdce vidělo přesně.
Přes zjitřené vidění světa je Petr Hruška pozitivním člověkem, zpráva o nulové naději je pro něj dobrou zprávou, neboť nula může být bodem počátečním. Miluje Ostravu, operu, soudobou hudbu, hospody, ve kterých se ještě může kouřit, dlouhé noční rozhovory s přáteli, životní výzvy a drobná dobrodružství.
Nedávno například vylezl po lešení obehnaném kolem věže ostravské katedrály až k nově zlacenému kříži zabodnutému do oblohy nad středem spícího města. To vše poté, co zaplatil pokutu za stejné dobrodružství svého básnivě založeného syna. Petr Hruška je vysokoškolský pedagog, momentálně dílem na plánovaném, dílem na vynuceném odpočinku, je totiž pedagogem empatickým, leč náročným, což se ukázalo být ne právě žádoucí.
A Petr Hruška je taky otec:
Doufám, že mě po cestěpro ten chlebasrazí auto!křikla jsidovnitř domácnosti
Celou tu dobunež jsi přišlastál ve mně životstrozev dórském slohu
Teď sedej ke stoluber máslotvrdé a bílé jako stěnaa připrav se –budeme dlouho jíst
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.