Festival v Lucernu očima výherce soutěže Václava Podhorského

Moc děkuji Vltavě a Švýcarské turistické centrále za skvělý zážitek. Nabídka vstupenek na Lucernský hudební festival nás mile překvapila a zároveň nám nasadila pověstného „brouka do hlavy“. Lucern je přece jen daleko a Švýcarsko nemá obecně pověst levné destinace. Nakonec zvítězila zvědavost a začaly přípravy na cestu, které vlastně nejsou v dnešní době ani příliš náročné. Hotel jsme si zajistili přes webový portál, sice asi byl na místní poměry jednodušší, avšak s nádherným výhledem na město a jezero. I cestu autem nakonec naplánoval internetový mapový vyhledávač příjemnou. Trasa tam vedla přes Domažlice a dále po pohodlných německých silnicích, ta zpáteční mířila jednoduše, téměř od švýcarských hranic přes Stuttgart a Norimberk, po dálnici až do Prahy. Ani jedna cesta nakonec nezabrala více než 10 hodin.

Koncert i samotné město v nás zanechaly hluboký dojem. Na programu koncertu byl výběr písní z Chlapcova kouzelného rohu Gustava Mahlera a 5. symfonie téhož autora. Festivalový orchestr Lucern řídil Andris Nelsons, jako sólista v písních se představil Matthias Goerne. Koncertní hala v místním kongresovém centru je vážně úžasná. Sice si netroufám hodnotit obecnou kvalitu zvuku v koncertní síni – vstupenky byly do šesté řady, kde bylo slyšet opravdu výborně a zřetelně v celé dynamické škále. Samozřejmě k tomu přispěl i dle mého názoru výborný výkon účinkujících, který potvrdil očekávání z prestižního festivalu. Publikum bylo typicky festivalové, tj. zahrnovalo místní poučené publikum i několik skupinek asijský turistů velmi ležérně oblečených (vč. trička s obligátní a všeobecně známou hlavou kočičky), z nichž někteří evidentně přišli hlavně na veleznámé Adagietto z páté. Ke koncertnímu sálu bych ještě rád přidal dvě zajímavosti. Prvou je venkovní terasa pod střechou kongresového centra, odkud je o přestávce nádherný výhled na stmívající se město a jezero. Druhou jsou mísy s bonbony proti kašli, které jsou k dispozici nachlazeným návštěvníkům u schodiště jako prevence rušivého pokašlávání během koncertu.

Lucern sám o sobě je malebné město na břehu jezera s několika známými turistickými atrakcemi, z nichž asi nejproslulejšími jsou kryté dřevěné mosty přes řeku Reuss a tzv. lví pomník (alespoň soudě dle návštěvnosti turistů a frekvence vyobrazení na upomínkových předmětech). Vedle toho nabízí město a jeho okolí množství dalších zajímavých míst pro návštěvu – např. promenádu podél jezera, horu Pilatus dostupnou lanovkou ze dvou stran, výlet lodí po jezeře, dopravní muzeum apod. Navíc jsme díky jednomu propršenému dopoledni objevili Rosengart Collection s opravdu mimořádnou sbírkou moderního umění.

Závěrem nezbývá než zopakovat, že výlet do Lucernu byl zážitkem a jeho vrcholem byl zcela jistě koncert v rámci Lucernského hudebního festivalu s díly Gustava Mahlera.

Václav Podhorský

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Telefonické spojení do studia je 221 553 223.Dotazy můžete psát na e-mail: reflektor@rozhlas.cz.

Archiv odvysílaných pořadů.