Sinoložka Zlata Černá
Hostem Telefonotéky byla v úterý 5. srpna dáma, která je právem označována za váženého doyena mezi českými sinology a o čínském umění dokáže barvitě a zajímavě vyprávět. Vybrané hudební menu doplnila vzpomínky na cesty do Číny v průběhu uplynulého půlstoletí, na vzácná setkání s čínskými umělci i vyprávění o tom, jak v sedmdesátých letech „pokrývala „ svým jménem překlady slavných detektivních příběhů soudce Ti z pera Věry Šťovíčkové – Heroldové.
PhDr. Zlata Černá se narodila v roce 1932. V roce 1957 úspěšně zakončila studium sinologie a Dějin Dálného východu na FFUK. Zaměřila se hlavně na studium klasické čínštiny, především poezie a estetiky. Vzhledem k politické situaci a tzv. kádrovému profilu učila především češtinu čínské aspiranty, pracovala v Národní galerii v orientálním oddělení a poté v Orientálním ústavu, kde dostala výpověď zkraje sedmdesátých let.
„Celý život jsem se zabývala starou čínštinou. Překládala jsem čínskou poezii Song Chao De Zi a už na fakultě a potom hlavně po fakultě jsem se věnovala čínskému výtvarnému umění. Jako kurátorka sbírky čínského umění v Náprstkově muzeu jsem se věnovala čínským, tibetským a mongolským uměním, a také vyučuji na fakultě dějiny čínského umění. "
Později učila klasickou a moderní čínštinu na Jazykové škole v Praze a v letech 1977 až 2005 pracovala v Náprstkově muzeu, oddělení Národního muzea jako kurátorka čínské, vietnamské a lámaistické sbírky. Po roce 1989 začala také přednášet na Ústavu Dálného východu FFUK: Úvod do ikonografie čínského výtvarného umění, Čínské umělecké řemeslo a také Historii čínského malířství.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.