No Blues: Oh Yeah Habibi

Americké blues má své kořeny v západní Africe, v zemích Sahelu, které byly po staletí propojeny s arabským světem sítí karavan pohybujících se napříč Saharou, a No Blues se snaží na toto historické spojení navázat. Tomu odpovídá i sestava kapely, v níž vedle sebe hraje kytara i arabská loutna oud. Oba nástroje jsou mimochodem historicky spřízněné, loutna oud byla totiž předchůdcem kytary i dalších evropských nástrojů.

Sestavu No Blues tvoří celkem pět hudebníků: bluesový kytarista Ad van Meurs z Holandska, palestinský hráč na arabskou loutnu oud Haytham Safia z Jerusaléma, bubeník Osama Maleegi ze Sudánu, basista Anne Maarten van Heuvelen a producentka a příležitostná zpěvačka Ankie Keultjes. V některých skladbách dominuje blues, v jiných převládá orientální vliv.

V Holandsku působící skupina No Blues není jediná, která mapuje souvislosti mezi blues a hudbou středního Východu. Před 40 lety se v některých svých skladbách něco podobného zkoušeli Led Zeppelin, a jejich bývalý zpěvák, Robert Plant, se dodnes netají sympatiemi k hudbě arabských zemí i Afriky: v jeho současné sestavě hraje například Afričan z Gambie. Díky žánrovému zaměření jsou tedy No Blues v dobré společnosti, což dokumentuje i titulní skladba jejich alba. Její název tvoří slogan často užívaný v blues, jehož druhou polovinu v tomto případě nahradilo arabské slovo: výsledek zní Oh Yeah Habibi.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: The World Keeps Turning, Imta, Oh Yeah Habibi, Gods Move.