Nicolas Genest: Sur les bords du Gange
Tvorba francouzského trumpetisty a skladatele Nicolase Genesta se často pohybuje na rozhraní různých hudebních žánrů. Nejinak je tomu u jeho nejnovějšího alba Sur le bords du Gange, které vydal letos v červenci. Spolu s kapelou Hati zde prezentuje devět svých skladeb, které jsou zajímavou fúzí jazzu a indické hudby.
Tomu odpovídá i obsazení ansámblu, ve kterém je jazzová rytmika spojena se sitárem, tably a indickým zpěvem. Asijské vlivy provází Genesta již od počátku devadesátých let, kdy se začal věnovat hře na tabla a na jihoindickou flétnu. Jako skladatel výtečně spojuje tyto na první pohled vzdálené hudební světy.
Nové album francouzského trumpetisty a skladatele nese název Sur le bords du Gange, což v překladu znamená Na březích Gangy. Osmačtyřicetiletý rodák ze Châteauroux se hře na trubku věnuje od svých šestnácti let. Poté, co absolvoval hudební akademii v Châteauroux, přesídlil do Paříže, kde se stal vyhledávaným spoluhráčem mnoha jazzových hudebníků. Spolupracoval například s akordeonistou Richardem Gallianem, bubeníkem Aldem Romanem, kontrabasistou Henri Texierem a také s celou řadou big bandů. Skladatelsky se podílel na hudbě k filmům a divadelním představením. Získal také několik ocenění coby vynikající sólista – mj. první cenu na mezinárodní soutěži International Contest of Jazz à la „Defense“.
Výběr z obsahu CD:
Tamul`s WalkSur les bords du GangeAmritaYaadNee Padame
Autorem všech skladeb je Nicolas Genest.
Nejposlouchanější
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
