Německá kresba v Paláci Kinských

5. březen 2003

Nevelká, ale o to kvalitnější výstava kreseb autorů z německy mluvících zemí, vybraná z českých muzejních sbírek, je k vidění v Paláci Kinských. Výstava se zaměřuje na 15. a 16. století a kromě kreseb v ní najdeme i několik sklomaleb a plastik.

Kresba, která se v 15. století začala osamostatňovat jako umělecký obor, zažila v počátečním období výrazný rozkvět především v oblasti horního Porýní. Tuto etapu v expozici reprezentují práce mistra Martina Schongauera. V dalším vývoji určoval směr umělecké tvorby jednoznačně největší německý umělec vrcholného středověku Albrecht Dürer, který je na výstavě zastoupen jednou prací, stejně jako Hans Holbein starší. Větší prostor zde dostal Dürerův žák Hans Baldung Grien. Náměty jednotlivých kreseb jsou různé, od bizarních portrétů přes novozákonní motivy až k cestovatelským motivům. Objevuje se zde i v reformačním Německu velmi populární biblické téma "Nechte maličké přijít ke mně". Bylo typické pro Lucase Cranacha staršího, Lutherova sympatizanta. Sám Luther totiž tvrdil, že víra není otázkou intelektu a nelze se jí naučit. Proto by měl být křest přijímán už v dětském věku.

Při návštěvě výstavy německé kresby určitě neopomeňte navštívit pokračující výstavu Těšínská madona (probíhá také v Paláci Kinských), která kromě znovuobjevené Těšínské madony ze 14. stol. představuje i madonu Kladskou a madonu Vratislavskou. Je zde také krátce představena stavební huť Petra Parléře. Záštitu nad výstavou převzal velvyslanec Polské republiky. Výstavu Těšínská madona podpořil Polský institut v Praze, výstava německé kresby vznikla ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti.

Palác Kinských: otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin. Obě výstavy potrvají do 25. května.

autor: vob
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, projektový manažer ČRo

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.