Nápadně nenápadný klavírista Daniel Wiesner
Vltava má skvělé posluchače! - proč začínám touto větou, když mám psát o setkání se svým hostem? Mnohokrát jsem se o tom přesvědčila nejen během živého vysílání, ale i při příležitostných cestách naší krajinou.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Vltavští posluchači nemají potřebu se jakkoli “zviditelňovat” a jak vím z vlastní zkušenosti, při “průzkumech poslechovosti” jsou s konstatováním “nejste pro nás zajímaví” netuším kam odloženi.
Další “drobné” potvrzení daného faktu přišlo neočekávaně při setkání s klavíristou Danielem Wiesnerem. Daniel totiž připravil hudební soutěžní otázku z kompaktního disku, který zakoupil o své dovolené. I pro něj samotného to byla nejdříve novinka - Ukolébavka Benjamina Brittena. V průběhu jejího vysílání jsme začali pochybovat, zda otázka není příliš náročná. Nebudu nikoho napínat, nebyla. Hned první posluchačova odpověď byla správná.
Čeho je zapotřebí si u Daniela Wiesnera obzvláště vážit, je jeho dlouhodobé tvůrčí zaměření na hudbu 20. století, na tvorbu těch, kteří reflexi našeho současného života vyjadřují svým kompozičním uměním.
A nač se můžete těšit při poslechu Telefonotéky s “nápadně nenápadným” klavíristou Danielem Wiesnerem? Na méně slýchané hudební snímky - nejen v jeho interpretaci, na vyprávění o spolupráci a přátelství s hercem Bořivojem Navrátilem a na jejich toulky místy, která Zdeněk Fibich zajisté nenavštívil, na témata “z obyčejného života” - např. na Danielovy zkušenosti s nabídkou CD klasické hudby v zahraničí.
“Jsem velmi rád,” říká Daniel Wiesner, ”že jsem měl možnost se osobně spřátelit s Janem Hanušem, se kterým jsem spolupracoval pět let v závěru jeho života. Premiéroval jsem jedno z jeho posledních děl - Tři apokalypsy pro orchestr a klavír, které mi dedikoval. Tu skladbu měl dlouho v plánu napsat, ale premiéry se nakonec už nedožil.
Hrál jsem hodně jeho skladeb, bavili jsme se o jejich obsahu, jak by se měly interpretovat. Snažil jsem se mu vyhovět. Vážil jsem si Jana Hanuše jak lidsky, tak hudebně. Už jen proto, kolik toho pro českou hudební kulturu vytvořil během svého aktivního života.
Jsem velmi rád, že jsem se poznal s mnoha osobnostmi, které dnes patří k uznávaným českým autorům - s Karlem Husou, Ivo Bláhou, Zdeňkem Šestákem, Mirkem Kubičkou. S mnohými jsem v blízkém kontaktu, konzultuji s nimi, konfrontuji své názory s jejich. I Karla Husu jsem poznal osobně. Noty svého nového vydání Concertina mi poslal dokonce s vlastnoručním dopisem a s věnováním.
I proto jsem rád, že Concertino mohu uvést se svou ženou, klavíristkou Marií na koncertě 11. října v sále Martinů na HAMU v Praze. Stejně se těším na natáčení kompozice Zdeňka Šestáka Hledání moudrosti. Nahrávat ji budeme s Romanem Janálem pro Český rozhlas. A do třetice - na Festivalu Bohuslava Martinů uvedu skladbu Ivo Bláhy Ornamenty pro klavír a orchestr. Ivo Bláha má velmi specifickou představu o zvuku. Ve chvíli, kdy skladbu píše, tak přesně slyší, jak chce, aby zněla.”
Jak naznačeno - vltavská Telefonotéka má nejen skvělé posluchače, ale také jedinečné hosty. Nenechte si klavíristu Daniela Wiesnera ujít!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
