Miloslav Cicvárek vystavuje svůj malířský cyklus nazvaný "Pocty"
V cyklu "Pocty" malíř použil práce svých uměleckých předchůdců, aby jejich interpretací vytvořil vlastní sdělení. Jednotliví autoři jsou snadno identifikovatelní - jedná se například o citace známých děl H. Arpa, H. Matisse, F. Légera, S. Dalího a dalších. Cyklus, na kterém Miloslav Cicvárek pracoval víc než deset let, je vystaven jako celek poprvé, a to v pražské Galerii Fronta do 10. listopadu.
Písecký rodák měl svou první samostatnou výstavu v roce 1968 v tehdy prestižní Galerii Lidové demokracie na Karlově náměstí v Praze. V odborných kruzích se mu dostalo uznání a téhož roku získal v Barceloně cenu Joana Miró. Úspěchy skončily příjezdem vojsk Varšavské smlouvy a malíř přišel, stejně jako mnoho dalších, o možnost svobodného uměleckého vyjádření.
Ve svých malbách se vždy snažil o prosté, jednoduché vyjadřování, oproštěné od nadbytečných dekorativních prvků. Přestože jeho tvorba procházela vývojovými etapami, jeden rys zůstával zachován - a to výrazná barevnost. V 60. letech procházel Cicvárek "geometrickým obdobím", pro nějž byly typické čisté linie a plochy, spojení jedinečného a konkrétního s obecným a abstraktním. Počátkem 70. let se malíř vřadil do širokého proudu "nové figurace" a od poloviny 70. let do roku 1982 se věnoval pouze restaurování. Sám o tomto období hovoří jako o stagnaci a ztrátě invence. Z nečinnosti ho vytrhla až druhá návštěva Paříže, která ho inspirovala k rozsáhlém cyklu obrazů, jimž předcházely fotografie. Kromě malby se Cicvárek věnuje i plastice - jeho přetvářenými objekty jsou často figuríny z výkladních skříní. Po revoluci se letošní jubilant dočkal dvou významných zahraničních ocenění, a to Ceny Irrene und Petera Ludwiga (Kolín nad Rýnem, 1997) a ceny Golden Lorbeer (Vídeň, 1999). Od roku 1995 je Miloslav Cicvárek členem vídeňské skupiny Gesellschaft bildener Künstler Österreichs-Künstlerhaus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.