Milena Secká, historička a etnografka z Náprstkova muzea v Praze
PhDr. Milena Secká, historička a etnografka, působí v Náprstkově muzeu, připravila 25 výstav, některé speciálně pro zámoří (USA, Thajsko), obnovila Americký klub dam (1996).
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Když bylo dr. Secké asi třináct let, náhodně v knihkupectví objevila knihu Miroslava Stingla Za poklady mayských měst a tahle knížka spustila jako lavina vlnu jejího zájmu o etnografii, nejdřív vzdálených civilizací. Když jako patnáctiletá hledala informace o amerických Indiánech, vypravila se do Náprstkova muzea. Dokonce projevila zájem tam pracovat o prázdninách jako brigádnice. Podařilo se.
„Za všechno můžou rodiče, jak to tak bývá,“ říká doktorka Milena Secká o své cestě k povolání historičky a etnografky a dodává: „protože mi dávali číst Aloise Jiráska a já jsem se tak začala už jako malé dítě seznamovat s nejstarší českou historií.“
Cesta, kterou jsem se nedala
„Tak vlastně začalo mé setkávání s Náprstkem, ale přiznám se, že jsem vlastně do té doby o Náprstkovi nic nevěděla. Ve škole se o něm nic neučilo a mě zajímali jenom ti Indiáni,“ doplňuje Milena Secká. A právě zájem o americké Indiány ji přivedl i ke studiu etnografie a historie na FF UK. Historie - především historie 19. století - ji tehdy příliš nezajímala. Už proto, jak byla oficiálně vykládána. Přesto se dějiny 19. století staly jejím „osudem“. Především však osobnost Vojty Náprstka. Už 23 let.
Po studiích pracovala Milena Secká do roku 1993 v Ústavu pro etnografii a folkloristiku, pak odešla do Národního muzea – Náprstkova muzea spravovat knihovní sbírky a zkoumat jeho historii i historii osobností s muzeem spojené. Především samotného Náprstka, jeho rodinu a přátele. Svá bádání o Náprstkovi shrnula do publikace Vojta Náprstek, vlastenec, sběratel, mecenáš.
V sedmi kapitolách se snažila postihnout barvitý život muže, který nepřestával ohromovat tehdejší společnost. A my se můžeme spolu s Milenou Seckou vydat po stopách muže, který dovedl spojovat nespojitelné a sdružovat kolem sebe osobnosti nejrůznějších zájmů, charakterů i přesvědčení. Jak říká Milena Secká: „I dnes bychom takových Náprstků potřebovali tisíce.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.