Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin: Byl jsem v Evropě. Zápisky z cest po evropských lázních

12. červenec 2019

Cestopisné prózy ruského satirika se řadí se k podobně humoristickým a satirickým cestopisům Marka Twaina nebo slavným Třem mužům na toulkách Jeroma Klapky Jeroma. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. 

Saltykova-Ščedrina (1826-1889) známe - pokud ho dnes ještě vůbec známe - jako ruského naturalistu školy narodniků, ostrého satirika a spisovatele jinotajných pohádek a alegorií (ruským Kocourkovem je u něj Hlupákov, jehož groteskní poměry líčí ve své Historii jednoho města). Jeho nejznámějším románem je Golovlevské panstvo.

Hostem dubnové talk show Vladimíra Hrona byl také populární český herec Pavel Soukup, jehož hlas je v domácím dabingovém světě spjat především s hercem Arnoldem Schwarzeneggrem

Pocházel ze staré šlechtické rodiny a po absolvování lycea v Carském Selu nastoupil úřednickou kariéru na ministerstvu vojenství, kde se stal záhy tajemníkem. Ovlivněn četbou francouzské literatury, zejména Goerge Sandové, a myšlenkami utopického socialismu byl proti nevolnictví a carskému byrokratismu. Docílil tak toho, že byl roku 1848 přeložen - spíše však vypovězen - do Vjatky. Tam se při své práci carského úředníka dostal do styku s venkovským lidem a v guberniálních poměrech nalezl zásadní inspiraci pro své psaní - Vjatka mu posloužila jako model pro jeho satirický Hlupákov. V roce 1856 byl z Vjatky propuštěn a poslán do Tverské a Vladimirské gubernie, kde se mu podařilo udělat kariéru a stát se místogubernátorem v Rjazani a Tversku.

V roce 1868 definitivně opustil službu a stal se spolu s básníkem N. A. Někrasovem spoluredaktorem časopisu Otěčestvennyje zapiski, který po Někrasovově smrti vedl sám až do roku 1884, kdy byl časopis zakázán. Publikoval zde i většinu svých textů, ostře satirických a i pro dnešního čtenáře moderních a vtipných. Některé (patří mezi ně obraz svině, která hledá pravdu a když ji najde, začne ji ohlodávat, hlasitě při tom chrochtajíc a mlaskajíc) se staly ikonami ruské literatury revolučních demokratů.

Herec Kryštof Hádek

Cestopisné prózy vykazují všechny známky Saltykovova literárního stylu a kromě toho svědčí o neobyčejné oblibě tohoto druhu literatury mezi čtenáři. Řadí se k podobně humoristickým a satirickým cestopisům Marka Twaina nebo slavným Třem mužům na toulkách Jeroma Klapky Jeroma, ale třeba i k cestopisům Jana Nerudy. Jeho pohled vzdělaného Rusa na Evropu je pro nás stejně zajímavý jako náš pohled na tehdejší jím popisované Rusko.

Účinkují: Pavel Soukup, Kryštof Hádek, Michal Zelenka a Hana Brothánková

Překlad: Jasněna Kohoutová
Připravila: Eva Willigová 
Režie: Dimitrij Dudík

autor: Eva Willigová
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.