Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin: Byl jsem v Evropě. Zápisky z cest po evropských lázních
Cestopisné prózy ruského satirika se řadí se k podobně humoristickým a satirickým cestopisům Marka Twaina nebo slavným Třem mužům na toulkách Jeroma Klapky Jeroma. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Saltykova-Ščedrina (1826-1889) známe - pokud ho dnes ještě vůbec známe - jako ruského naturalistu školy narodniků, ostrého satirika a spisovatele jinotajných pohádek a alegorií (ruským Kocourkovem je u něj Hlupákov, jehož groteskní poměry líčí ve své Historii jednoho města). Jeho nejznámějším románem je Golovlevské panstvo.
Pocházel ze staré šlechtické rodiny a po absolvování lycea v Carském Selu nastoupil úřednickou kariéru na ministerstvu vojenství, kde se stal záhy tajemníkem. Ovlivněn četbou francouzské literatury, zejména Goerge Sandové, a myšlenkami utopického socialismu byl proti nevolnictví a carskému byrokratismu. Docílil tak toho, že byl roku 1848 přeložen - spíše však vypovězen - do Vjatky. Tam se při své práci carského úředníka dostal do styku s venkovským lidem a v guberniálních poměrech nalezl zásadní inspiraci pro své psaní - Vjatka mu posloužila jako model pro jeho satirický Hlupákov. V roce 1856 byl z Vjatky propuštěn a poslán do Tverské a Vladimirské gubernie, kde se mu podařilo udělat kariéru a stát se místogubernátorem v Rjazani a Tversku.
V roce 1868 definitivně opustil službu a stal se spolu s básníkem N. A. Někrasovem spoluredaktorem časopisu Otěčestvennyje zapiski, který po Někrasovově smrti vedl sám až do roku 1884, kdy byl časopis zakázán. Publikoval zde i většinu svých textů, ostře satirických a i pro dnešního čtenáře moderních a vtipných. Některé (patří mezi ně obraz svině, která hledá pravdu a když ji najde, začne ji ohlodávat, hlasitě při tom chrochtajíc a mlaskajíc) se staly ikonami ruské literatury revolučních demokratů.
Cestopisné prózy vykazují všechny známky Saltykovova literárního stylu a kromě toho svědčí o neobyčejné oblibě tohoto druhu literatury mezi čtenáři. Řadí se k podobně humoristickým a satirickým cestopisům Marka Twaina nebo slavným Třem mužům na toulkách Jeroma Klapky Jeroma, ale třeba i k cestopisům Jana Nerudy. Jeho pohled vzdělaného Rusa na Evropu je pro nás stejně zajímavý jako náš pohled na tehdejší jím popisované Rusko.
Účinkují: Pavel Soukup, Kryštof Hádek, Michal Zelenka a Hana Brothánková
Překlad: Jasněna Kohoutová
Připravila: Eva Willigová
Režie: Dimitrij Dudík
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
