Mělo se to jmenovat Bláznem ve své vsi. V Humpolci vystavují solitéry Vysočiny i kapli ze sila

Luboš Drtina: Po tmě (autorská kniha, linoryt)
Luboš Drtina: Po tmě (autorská kniha, linoryt)

Humpolecká zóna pro umění 8smička zve ve své čtvrté výstavě k objevování umělců krabaté a mrchovaté Vysočiny.

Na cestě mezi Prahou a Jihlavou můžete přes léto zabloudit do kraje, o němž Ivan Martin Jirous prohlásil: „Už dlouho jsem/ nenapsal báseň/ co když za chvíli umřu/ a nezůstanou po mě texty/ o kraji/ který jsem tolik miloval.“ Jirousovy verše vybral Miloš Doležal, jeden z kurátorů, a zařadil je do doprovodné publikace. Vyznání lásky ke kraji tak dotváří melancholickou atmosféru výstavy.

Hanzlíková, Příhoda, Straková

 „Já osobně nemám problém s tím, že jsme tuto krajinu označili za krabatou a mrchovatou. Vycházeli jsme z textů a historek o tomto kraji, které nashromáždil Miloš Doležal,“ komentuje další z kurátorek Emma Hanzlíková název v pořadí už čtvrté výstavy humpolecké zóny pro umění, která nese titul Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny.

„Uvažovali jsme také o názvu Bláznem ve své vsi,“ doplňuje ředitelka 8smičky Marcela Straková a naznačuje tak, jak v očích okolí mohli působit někteří umělci vybraní na výstavu.

Objevování polozapomenutých jmen

Výstava propojuje velké umělce spjaté s Vysočinou, jako je Jan Zrzavý nebo Bohuslav Reynek, se jmény možná méně známých, nebo dokonce polozapomenutých výtvarníků, jako jsou malíř a sochař Jiří Bašta nebo malíři Stanislav Hynek Doležal či Jiří John.

Jindřich Prucha, Velký pátek (výstava 8smička)

„Podívali jsme se na umělce, kteří se na Vysočině narodili. Vedle toho jsou tu výtvarníci, kteří se narodili v Praze, ale hledají únik a samotu, což je zavedlo na Vysočinu. Sem patří třeba žijící autor, ilustrátor a typograf s vlastním nakladatelstvím Luboš Drtina. A pár umělců jako Stanislav Doležal a Jindřich Prucha je skoro zapomenutých a nezmiňují se o nich ani akademické dějiny. Vybíral je opět Miloš Doležal. Výběr ale rozhodně není konečný,“ objasňuje Hanzlíková kurátorský klíč, na němž se velkou měrou podílel Miloš Doležal, který z časových důvodů nemohl přijmout pozvání do studia.

Výstava Vrchovina, krabatina, mrchovina: Solitéři Vysočiny je k vidění v humpolecké 8smičce až do 29. 9. 2019. Výstavu rozvíjejí tři intervence v nedalekém okolí Humpolce, nazvané Okraje kraje. Blížší informace najdete zde.

 

Plechovky od okurek místo zlacení

„Přemýšleli jsme, co udělat na závěr, aby výstava získala až takovou hudební gradaci, když jsme v kraji Mahlera. Velmi mě zaujal objekt Želivské monstrance, kterou Miloš Doležal vybral do výstavy,“ popisuje architekt výstavy a umělec Jiří Příhoda vznik své působivé kaple ze sila. Neobvyklou a působivou instalací, v níž se nachází monstrance, výstava vrcholí.

Želivská monstrance (kaple Jiří Příhoda, 8smička)

Monstranci z plechovek od okurek a dna zavařovačky tajně vytvořili želivští řeholníci. V 50. letech se z mnichů nedobrovolně stali vězni kláštera, který komunistická Státní bezpečnost zrušila a přeměnila na internační tábor.

Když je potřeba vyjádřit víru, na materiálu nezáleží.
Jiří Příhoda

Monstranci zazděnou v klášterní zdi náhodně objevili dělníci v 90. letech při rekonstrukci objektu. Po skončení výstavy se monstrance vrátí opět do kláštera. 

Co je to Prtivoko, jak zní Mahlerova sonáta v podání opeřených pěvců a kdo jsou podle ředitelky 8smičky Marcely Strakové tzv. nevyoraní? Poslechněte si celé ArtCafé, jehož telefonickým hostem byl Stanislav Abrahám, audiovizuální performer a jeden ze tří autorů site-specific instalací přidružených k výstavě. Hudbu zaměřenou na festival Recpect vybíral a komentoval Petr Dorůžka: