Marek Bečka: Nebojíme se vůbec ničeho

13. listopad 2018

Soubor Buchty a loutky se už 27 let usmívá nabubřelosti a posouvá meze hravosti ad absurdum.

V roce 1991 založila parta spolužáků z KALD DAMU loutkářský soubor, jehož přístup k tvorbě je v kontextu českého divadla výjimečný; vyvrací tabu o loutkovém divadle jakožto výlučném žánru pro dětského diváka, na scéně používá nejnovější technologie i staré hračky a všemožné harampádí, důraz klade na živou hudbu a nezaměnitelný, často černočerný, humor. Osobitá poetika souboru Buchty a loutky se začala rýsovat hned na začátku, když byl Marek Bečka osloven vedením Západočeského divadla v Chebu, aby tam založil loutkovou scénu. 

Buchty a Loutky

V 90. letech byla mimořádná doba, mohlo se cokoli – a my jsme to cokoli dělali v divadle. Dva roky jsme v Chebu intenzivně pracovali a udělali zásadní premiéry, na kterých jsme se naučili, jak dělat divadlo – a tak to děláme doteď.

Zájem o loutkové divadlo mezi studenty v posledních letech roste

Loutkář Marek Bečka se kromě intenzivního hraní a režírování inscenací pro Buchty a loutky věnuje také vedení studentů na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Zájem studentů o loutkové divadlo – a ovládnutí loutkářského řemesla – podle něj v posledních letech roste.

„Snažíme se vést výuku přístupnější formou, naši nynější studenti projevují o loutkové divadlo sílící zájem… Myslím, že ten pojem se na škole rozlil do větší šířky, vede se debata, co ještě je a co už není loutkové divadlo; každopádně tradiční loutkové divadlo rozhodně nezahynulo.“

Divadlo Buchty a loutky zahraje Norskou pohádku

Podle Marka Bečky je přirozené, že se mladí adepti herectví a režie zpočátku zajímají spíše o jiné žánry alternativního divadla, které se na škole rovněž vyučují (fyzické divadlo, nový cirkus atd.), k loutkám si obvykle musí hledat vlastní cestu. 

Je to úplně jiný přístup než ve všech ostatních divadelních žánrech, kde se herec (zpěvák, tanečník) vyjadřuje skrze svoje tělo; v divadle loutek či předmětů se vyjadřuje skrze materiál, čili se musí vzdát svého ega a odevzdat ho něčemu jinému - a to je někdy těžké.

Soubor Buchty a loutky našel zázemí ve Studiu Švandova divadla na pražském Smíchově, stále ovšem hraje především na zájezdech, a to jak pohádkové inscenace, tak specifické kusy pro dospělé, ve kterých se inspiruje třeba texty Ladislava Klímy nebo legendami světové kinematografie. Právě střídání těchto dvou divadelních světů je podle Marka Bečky klíčem k dlouhodobému úspěchu (a duševnímu zdraví protagonistů) Buchet a loutek.

02118319.jpeg

Zásadní je, že člověk chodí do divadla rád

„Dá se to kombinovat, a pak se člověk nezblázní z hraní pro děti a zároveň nezpychne z hraní pro dospělé… Zásadní ale je, že člověk chodí do divadla rád, že ho baví zkoušení a hraní; to pak může hrát pohádky i po těch sedmadvaceti letech a pořád to jde.“

V rozhovoru se také dozvíte, v jaké kondici se zdá být české loutkářství dnes, jak to má Marek Bečka s legendárním Petrem Schumannem a - v návaznosti na to - kde se vzal název souboru Buchty a loutky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.