Malířovo rozjímání aneb Za Maxem Švabinským
„Rozjímání Maxe Švabinského" - tak se jmenuje pořad, z něhož si můžete poslechnout krátkou ukázku. Je umístěna na této stránce, kterou zasvětíme českému malíři, grafikovi a rytci, od jehož úmrtí nás dělí (10. února) už 50 let.
Pořad složený ze vzpomínek na vlastní umělecké začátky natočil Max Švabinský v Československém rozhlase v roce 1958, tedy v čase, kdy mu bylo 85 let. V té době byl už váženou a hluboce uctívanou veličinou českého výtvarného nebe. Věhlas si získal právem, byl obdivován především pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a brilantní zvládnutí rozličných grafických technik.
Jeho celé jméno znělo - Maxmilian Theodor Jan Švabinský. Narodil se 17. září 1873 v Kroměříži. O dráze umělce snil od mládí. Rodiče pro to příliš pochopení neměli, ale on je nakonec přesvědčil velmi špatnými výsledky, jichž dociloval jako student německé reálky (zejména v matematice). A tak nakonec svolili, aby zkusil udělat zkoušku na pražskou Akademii výtvarných umění. Dopadl výborně a nastoupil do ateliéru Maxmiliána Pirnera.
V přiložené zvukové ukázce Švabinský vzpomíná právě na svého váženého profesora a jeho pedagogické metody.
Už na studiích byl Maxi Švabinskému svěřen úkol vytvořit cyklus perokreseb s portréty českých umělců. Byl už v té době vynikající portrétista, ale nejen to: ve své tvorbě se posléze věnoval celé řadě dalších námětů jako krajinomalbě, knižním ilustracím, erotickým námětům, tvořil plakáty, ex libris, připravoval návrhy gobelínů, vitráží, poštovních známek a bankovek.
Pestrý je rovněž výčet jednotlivých výtvarných technik, které využíval – šlo o olejomalby, perokresby, litografie, mozaiky, akvarely, mezzotinty, lepty, pastely, dřevoryty, kresby suchou jehlou, křídou, tužkou, uhlem…
Hovoří se o něm jako příslušníkovi generace, která stála u zrodu českého moderního výtvarného uměni – a to vedle Jana Preislera, Antonína Slavíčka a Miloše Jiránka.
Z pohledu historiků výtvarného umění je nejvýznamnější Švabinského raná tvorba, kterou se spolupodílel na podobě české secese (Chudý kraj), a monumentální návrhy oken pro chrám sv. Vita (Poslední soud). Početná krajinářská kresba a grafika se vyznačovala impresionisticky laděnou přírodní lyrikou.
Významná a zakladatelská je zejména Švabinského činnost v oboru grafiky (dřevoryty Velká rajská sonáta, Sv. Jan Křtitel), o jejíž rozvoj se zasloužil i pedagogickou činností na grafické speciálce AVU, z níž vyšla řada grafiků, určujících podobu českého sociálního umění dvacátých let 20. století.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.