Magický realismus na německý způsob. Román Mariany Leky slibuje lehce meditativní čtenářský zážitek

Třebaže se třísetstránková kniha v Německu stala bestsellerem, rozhodně se nejedná o snadno přístupnou literaturu. Mariana Leky platí ve své domovině za představitelku jakési odrůdy magického realismu a její osobitá poetika se odráží rovněž v jazyce a stylu vyprávění.

(Ne)obyčejný život ve Westerwaldu

Platí to i pro román Co je odtud vidět, jehož hrdiny jsou svérázní obyvatelé západoněmecké vesnice Westerwald. Vypravěčka Luisa v průběhu několika dekád vyrůstá z dětských střevíčků a dospívá v ženu.

V realistickém příběhu se vyskytuje řada drobných scén a motivů, které do něj vnášejí příchuť tajemna či absurdity.

Autorčin vztah k vlastním postavám lze označit za laskavý až láskyplný. Některé v průběhu času doprovází až na práh smrti. Také jednotlivé figury jsou si blízké díky sdílení radostných i tragických prožitků.

Luise patří v tomto netradičním společenství místo hýčkaného benjamínka, zahrnovaného láskou i nevyžádanými radami. Těch přibývá zejména od okamžiku, kdy do života introvertní dívky vstoupí Frederik – mladík, který si za svůj domov zvolil buddhistický klášter v předalekém Japonsku.

Neuspěchaný styl vyprávění evokuje meandrovitý tok líně plynoucí řeky, kterou se čtenář ve společnosti nadmíru sympatických postav nechá milerád unášet.

Místy až pohádkovou atmosféru své prózy vyvažuje autorka humorem a nadsázkou, přesto je četba románu Co je odtud vidět takřka meditativním zážitkem. I proto kniha Co je odtud vidět volá po specifickém naladění čtenáře. Tomu nabídne vytržení z všedního světa a možnost nahlédnout lidský život z méně obvyklých úhlů.