Ludmila Čermáková: „Při klavírní spolupráci by spolu partneři měli dýchat“
Jsou vzácná souznění, kdy se to podaří. Tak vzpomíná klavíristka a docentka AMU Ludmila Čermáková na svoje umělecké působení s violoncellistou Evženem Rattayem, klavíristou Jaroslavem Šarounem i sbormistry dětského pěveckého sboru Bambini di Praga Bohumírem a Blankou Kulínskými nebo s někdejším sbormistrem – a skvělým skladatelem – Zdeňkem Lukášem, který svého času vedl Československý státní soubor písní a tanců.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Ludmila Čermáková začínala hrát na klavír až v devíti letech – ale jak sama poznamenává, nebylo zmeškáno a měla štěstí na učitele. Pražskou konzervatoř absolvovala ve třídě prof. Arnoštky Grünfeldové a AMU v Praze u prof. Ivana Moravce. Vedle sólových vystoupení jí stále více přitahovala spolupráce s různými komorními ansámbly. Iniciovala např. vznik dívčího tria s flétnou a violoncellem, které vedl člen Smetanova kvarteta Lubomír Kostecký. Intenzivně se jim věnoval, protože ho tato nezvyklá nástrojová kombinace zajímala.
Ludmila Čermáková ale proslula především jako pohotová a spolehlivá korepetitorka, vybavená muzikantskou intuicí a schopností vcítění se do svého hudebního partnera. Proto byl její začátek května od rána do noci vždy ve znamení Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, kde doprovázela naše nebo častěji zahraniční účastníky, kteří přijeli bez svého klavírního partnera. Vzpomíná tak na spolupráci s hornistou Kerry Turnerem, který vůbec nepočítal, že by se dostal do finále – a je proto skončil tento skvělý muzikant jako třetí.
Ludmila Čermáková spolupracuje léta s četnými instrumentalisty i sbory – kromě Bambini di Praga i s Foerstrovým komorním pěveckým sdružením a s Dětským sborem Českého rozhlasu v době, kdy v jeho čele stáli Kulínští. Na AMU v Praze působí jako korepetitorka pro obory housle, hoboj a fagot. Zajímá vás, co taková činnost obnáší a vyžaduje? A jak se studovalo u Ivana Moravce? – skvěle, přestože byl velice náročný ke svým studentům i k sobě, vyučoval často i u sebe doma, poslouchal se svými studenty klavírní nahrávky, které vozil ze svých zahraničních vystoupení. Kdo ho nepoznal osobně, těžko si dovede představit, jak byl hodný a laskavý jako člověk a velký a přitom skromný jako umělec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
