Loupež po italsku

4. září 2003

Předhodit scénáristovi zlodějskou zápletku o "ostře" hlídané budově, "neotevřitelném" trezoru a "nemožném" úniku je totéž, jako zamávat červeným hadrem před klidným býkem. Přesně taková situace se stala manželům Powersovým, když zjistili, že už umí napsat dobrý scénář.

Předhodit scénáristovi zlodějskou zápletku o "ostře hlídané" budově, "neotevřitelném" trezoru a "nemožném" úniku je totéž, jako zamávat červeným hadrem před klidným býkem. S fanatickým zápalem se scénáristé přebíjejí vynalézavostí, aby vytvořili takové kusy jako Dannyho parťáky nebo Poslední loupež, které se různým způsobem vypořádávají s geniálností zlodějů v překážkami napěchovaném reálném světě. Filmy mají mnoho společných jmenovatelů. Tím nejvýraznějším jsou zřejmě pozitivní vykreslení kriminálníků a kooperace různých osobností-profesí pro úspěšně uloupenou cennost. Loupež po italsku takové definici plně vyhovuje a už by se nemuselo říkat více. Děj ani na okamžik nevypadává ze stylu a svým způsobem je film dopředu tak okoukaný a nezajímavý, že trvá dlouho, než divák najde kořeny téměř hmatatelné magické přitažlivosti. Režisér F. Gary Gray se zřetelně našel. Jeho předchozí Vyjednavač či Osamělý mstitel působily jako řemeslně výtečné, ale bezobsažné snímky. V Loupeži po italsku přidal porozumění žánru a kvalitní prolnutí všeho, co dělá film napínavým. Dík nenáleží jen režisérské práci, ale především kvalitativnímu skoku vpřed manželského scénáristického tandemu Anne a Wayna Powersových. Při sledování Loupeže ani na okamžik není patrné, že by ti stejní lidé kdysi stáli za béčkovým Útokem z hlubin o žralocích a lidech.

Gondoly, víno, serenády, zlato, trezory, motorové čluny, policie... inu, Benátky!

Powersovi nepřepisují, mnohem více vytvářejí vlastní verzi již jednou natočeného filmu z roku 1969 s Michalem Cainem. Ve všech směrech poutavou úvodkou z Benátek končí jediná spojnice s Itálií, zbytek filmu se odehrává v Los Angeles. Mozek zlodějské party, Charlie (Mark Wahlberg), zjišťuje, že dvakrát uloupené benátské zlato se společně se zrádným Stevenem (Edward Norton) objevuje v Kalifornii. Zlodějina, jak se Charlie naučil v Benátkách u mentora Johna (Donald Sutherland) těsně předtím, než do hry vstoupil Steven se samopalem, je také o cti a morálce. Charlie s bývalou skupinou profesionálů začíná plánovat odplatu. Pomsta bude sladká. Čím dál se kroutivá pouť příběhu pohne směrem ke konci filmu, tím spíš nenechá odpočinout mozkovým závitům. Stejným dílem servíruje akční automobilové honičky a pedantské, na milimetr přesné a na sekundu dochvilné plánování finální akce. Jako obvykle jediné, co vytváří opravdu silné pouto mezi plátnem a diváky, je zvědavost, jak to asi udělají. Fajnšmekrovi může vadit neodvratný happy-end, ale bez předsudků a skepticismu je zmíněnou magickou přísadou léty prověřená filmová elegance zlodějíčkování.

John říká Charliemu: nikdy tě nesmí vidět, jak si při akci zapaluješ!

Šaramantní Mark Wahlberg, po dlouhé době v civilnější roli, není ve filmu jen kvůli předvádění značkových obleků a slušňáckých účesů pro ohromení hlavní hrdinky Stelly (Charlize Theronová), které se nějak daří znechucovat podobností s Larou Croft. F. Gary Gray Charlieho používá k vystavění platonicky uzavřeného vztahu mezi hrdiny, kteří jsou přes Johna nevlastními sourozenci: Stella je Johnovou dcerou, Charlie se u něj zaučoval. U filmu, kde se od podstaty nemusí šetřit klišé, podobně povznesený přístup otevírá větší prostor akci a posunování příběhu. Díky Grayově zdrženlivosti scénář poví mnohem víc. A že je co poslouchat a na co se dívat. V obou loupežích (Benátky, Kalifornie) zneužívá městského prostředí pro vytvoření nestandardní situace uprostřed známých kulis. V Benátkách filmaři využili kanály k nervující honičce motorových člunů a v Los Angeles vytvořili největších dopravní zácpu v historii města. Kamera těží ze širokoúhlých možností při panoramatických záběrech velkolepé architektury v goliášském měřítku a právě Benátky, byť k zachycení na pás přímo vyzývají, nebyly doposud natočeny tak úchvatně. Scénické přejezdy udržují stejné barevné palety jako interiérové scény a působí konzistentně, stejně jako rytmická hudba Johna Powella, vynikající v dynamických scénách.

Plakátový úsměv Marka Wahlberga

Fray s Powersovi točili vážný napínavý film ze současnosti, žádnou hektickou taškařici. Do scénáře napěchovali aktuální humor, který je nejpatrnější při komických retro-šocích do minulosti hrdinů. Technický expert skupiny například vymyslel Napster, který mu byl spolužákem ukraden, když si dával šlofíka (anglicky "napping"). Charlie organizoval dětské teroristické skupiny již od dětství a pyroman Levý ucho napůl ohluchl po experimentu s bombou na školních záchodech. Vtipy působí mírně nuceně, jakoby scénáristé nevěděli, co si počít s "humorem pro dospělé". Při tíživosti vážného příběhu nakonec vyznívají oddechově.

Celý film se dá brát jako reklama na tyto vozy

F. Gary Gray natočil variaci na rodinnou zlodějskou ságu pro nedospělé. Celou dobu nepadne mnoho sprostých slov, zloději jsou korektní, vyjdou s ukrajinskou mafií a s početnou slovní zásobou. Naši lidé nemyslí na přízemnosti a pan Zlý v podání Edwarda Nortona v sobě kondenzuje špatné stránky všech. Ve skutečnosti je Norton na plátně tak potlačený, že nepoutá větší pozornost než cihly zlata, které ukradl. Zatracený Hollywood! Na jednu stranu brečí po realismu ve filmech a v ten samý okamžik dělá filmy vykleštěné od reality. Ale tak vypadal holyvůdský biják vždy, že? A Loupež po italsku je zatraceně dobrý holyvůdský biják. Není-li vaším filmovým chlebem Terminator III nebo Piráti Karibiku, musí jím být příběh Wahlbergova zlodějského komanda.

Vrtání trezorů je pro Stellu denním chlebem

Související odkazy: oficiální stránka

Loupež po italsku (The Italian job, USA 2003) Hrají: Mark Wahlberg (Charlie), Charlize Theron (Stella), Donald Sutherland (John), Jason Statham (Rob), Seth Green (Lyle), Mos Def (Levý ucho), Edward Norton (Steve); Scénář: Anne a Wayne Powers; Hudba: John Powell; Režie: F. Gary Gray; 111 minut, titulky

autor: Pavel Dobrovský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.

Tomáš Vacek, vedoucí Programu celoplošné stanice

Tomáš Vacek

Komplet 3CD Vladana a Prasopes

Koupit

Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.