Ljom: Seterkauk

Hudební tradice bývají těsně propojeny s přírodou, způsobem života a taktéž s krajinou. Příkladem jsou halekačky - původně výkřiky žen pasoucích dobytek na svazích horských údolí. Jedná se o žánr, rozšířený nejen ve střední Evropě, ale třeba i v Norsku, kde se mu říká "kauk".

Říká se, že pasačky tímto halekáním nejen dirigují své stádo, ale také vysílají signály sousedním farmám, jestli je vše v pořádku, eventuálně sousedy varují, že je přijdou navštívit.

Žánru kauk věnovala své první album pětičlenná skupina Ljom: v sestavě má klávesy, klarinet, kytaru a norské halekačky tu tedy jsou zakomponovány do instrumentální podoby. Hudebníci vysvětlují, že letní pastva krav v horách měla velmi praktické důvody: louky v okolí farmy totiž v létě sloužily výhradně ke sklizni sena, aby měl dobytek dostatek zásob na zimu.

Více informací o albu najdete na webu: http://www.ljom.net/#!kauk/ch8j.

V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Bennykauken, Lellikauken, Langkaukshallingen, Inga og Litj-Ingrid.