Literární pořady a hry slovenského týdne

28. listopad 2011
00971247.jpeg

Tradiční týden slovenské kultury na stanici Vltava tentokrát nabídne Četbu napokračování, esej v autorské interpretaci, radiodokument, původní rozhlasovou hru, adaptaci divadelní klasiky a dva literární portréty.

V pátek 25. 11. vysíláme první díl četby na pokračování z knihy Pavola Rankova Stalo se prvního září (anebo někdy jindy) 12 částí 25. 11. – 6.12. 2011, 18.30 Pavel Rankov (nar.1964) působí na Univerzitě Komenského v Bratislavě a jako autor povídek patří k předním slovenským spisovatelům. Za svůj první román Stalo se prvního září, který vydalo brněnské nakladatelství Host, získal Cenu Evropské unie za literaturu a Cenu čtenářů v soutěži Anasoft Litera. Tento „historický román od roku 1938 do roku 1968“ je příběhem tří kamarádů – Čecha Honzíka, Maďara Petra a Žida Gabriela. Začíná 1. září na koupališti v Levicích. Je to poslední klidné léto, kdy se ještě mohou hádat o tom, který z nich získá lásku krásné Marie. O rok později – 1. září 1939 je Honzík s rodiči vyhnán do Protektorátu, konkrétně do Brna. Petr a Gabriel zůstávají v Levicích, které jsou už součástí Maďarska. Chlapci dospívají ve světě plném zvratů a strachu, jejich život, to je vlastně nepřetržitý boj o život. Děj románu se přesouvá na několik kapitol do Izraele nebo do Ameriky. Jeden druhému se ztrácejí a vzdalují, ale hrou osudu i silou vzájemného přátelství se zase setkají. Významnou roli v tom hraje dívka Mária, kvůli níž pořádají své pravidelné plavecké závody vždy 1. září.

V úterý 29. 11. v cyklu Psáno kurzívou nabídneme esej Emílie Vášáryové Najít hlavní tah divadelní postavy Emília Vašáryová, významná slovenská herečka, známá i v Čechách, na jevišti ztvárnila řadu postav klasické dramatiky, významný je ale i její vztah k moderní dramatice, k dílům Jeana Paula Sartra, Pera Olova Enquista, Thomase Bernharda, Edwarda Albeeho, Eugèna Ionesca a dalších, za nimiž se někdy vydává mimo svoji mateřskou scénu - do Divadla Na Zábradlí, Činoherního klubu, Štúdia L+S nebo do Divadla Aréna. V českém filmu se prosadila už na počátku 60. let, kdy si zahrála ve snímku Vojtěcha Jasného Až přijde kocour (1963) záhadnou tanečnici Dianu po boku Jana Wericha a nesmazatelně tak vstoupila do povědomí českých i slovenských diváků. V devadesátých letech sehrála několik výrazných partů ve filmech českých i slovenských režisérů, za roli ve filmu Jana Hřebejka Horem pádem získala Českého lva. Výčet jejích ocenění za divadelní herectví je nekonečný. V roce 2000 byla ve slovenské novinářské anketě oceněna titulem Herečka století. Český prezident Václav Havel jí v roce 2003 udělil Medaili za zásluhy. Její úvahu o herectví vysíláme v její vlastní interpretaci.

Středeční večer tradičně patří milovníkům Radiodokumentu. Ve 21:45 dokumentární pásmo Slovenského rozhlasu Navždy Paříž, který v rámci cyklu Obuj se a choď vytvořili pro stanici Rádio Slovensko Ľudmila Schwottová a Oleg Pastier. Zpracovali zde vzpomínky tří slovenských tvůrčích osobností, pro které Paříž znamenala významnou etapu v jejich životě: malíře Štefana Bednára ze 30. let minulého století, spisovatele Alberta Marenčína z roku 1946, a konečně spisovatele Dominika Tatarky, z návštěvy Paříže v květnu roku 1968. Pořad Navždy Paříž je tak především poctou metropoli umění 20. století.

Současnou slovenskou původní rozhlasovou hru zastupuje v našem vysílání hra Jozefa Drabiščáka Duran v Bratislave (1.12.2011, 20:00). Hra o tom, jak mizí před očima mládí a o ideálech, které jsme ztratili, takže nezbývá něž doufat, že je zase najde mladá generace. Naopak v sobotu 3.12. ve 14 hodin nabídneme adaptaci zásadního díla slovenské dramatiky – básnickou hru Pavola Országha Hviezdoslava Herodes a Herodias. Dílo básníka Pavola Országha Hviezdoslava představuje pro slovenskou kulturu trvalou hodnotu, k níž se hlásí nové a nové generace. Biblický námět použil původně Hviezdoslav jako podobenství situace svého utlačovaného národa, dnes působí krásou jazyka i nesmrtelným příběhem.

Básník a vydavatel Erik Jakub Groch /nar. 1957/, žijící dnes ve vesnici Uloža nedaleko Levoče, patří mezi přední slovenské autory spirituální inspirace, pokoušející se ve svých verších přesně pojmenovat stav „vnitřních věcí“. Je autorem jedenácti básnických sbírek a básně, které uvádíme v pořadu Spinozovo odpoledne (3.12., 22:45) pocházejí ze sbírky Infinity z roku 2007 a z rukopisné knihy Sedmoro.

V neděli 4.12. ve 20:00 nám pravidelné Schůzky s literaturou přiblíží dílo prozaičky žijící Ireny Brežné. Irena Brežná je švýcarská spisovatelka se slovenskými kořeny, píšící německy. Na Slovensko se už léta „jen vrací“. Do svých osmnácti let žila s rodiči v Trenčíně a Bratislavě, odkud po okupaci sovětských vojsk rodina emigrovala a usadila se ve Švýcarsku. Tam Brežná vystudovala filosofii, slavistiku a psychologii, začala psát německy. V roce 2007 získala cenu Obce slovenských spisovatelů za román Na slepačích krídlach. Byl přeložen z německého originálu Die beste aller Welten a následně byl uveden i v českém překladu pod titulem Nejlepší ze všech světů. Kniha je to pozoruhodná. V ich formě se tu čtenář dozvídá, jak vidí svět jedenáctileté děvče. Tedy, jak vypadá svět dospělých z pohledu dívky - dcery, vnučky, žákyně základní školy v atmosféře slovenského maloměsta 50. a začátku 60. let. Důsledná dětská optika dokonale odhaluje demagogii vládnoucí vrstvy a je navíc bohatým zdrojem rafinovaného humoru, který místy zesiluje až do ostré satiry. Není to jediná kniha. Irena Brežná totiž dvanáct let pracovala pro Amnesty International, žila v Africe, jako válečná zpravodajka působila v Čečensku a psala o tamním dění pro švýcarské a německé noviny.

Spustit audio
autor: ČRo Vltava