Lešanské jesličky
Básnická skladba Františka Hrubína.
Poslouchejte na Vltavě 24. prosince 2015 v 19:30.
Bylo již několikrát napsáno, že se dvě krajiny přetahovaly o tvůrčí pozornost básníka Františka Hrubína, toho „tichého extatika a mámivého melodika“, jak jej kdysi nazval F. X. Šalda - a to rodná Praha, ve které Hrubín prožil většinu života a jihočeské Třeboňsko, kam pravidelně zajížděl na letní dům. Ale nad nimi či přesněji za nimi a skrze ně prosvítalo Posázaví s obcí Lešany, zvlněná krajina Hrubínova rodu a také krajina jeho dětství a dospívání.
František Hrubín se sice narodil 17. září 1910 v Praze na Vinohradech, ale rodina se v roce 1914 přestěhovala z existenčních důvodů na chalupu matčina otce, když tatínek budoucího básníka narukoval na frontu 1. světové války a žila tam ještě čtyři léta poté, co se v roce1919 vrátil z války. Blízká řeka Sázava, Pěnkavský jez, peřeje u Kamenného Přívozu se stínem Máchy-poutníka, matčiny rodné Lešany, otcovy Břežany, zahrada, starý jilm, postavy matčina a otcova rodu, křesťansky prožívaný liturgický rok, umírání, rození - to vše a jiné zabydlovalo Hrubínovu vnitřní krajinu.
Názvy knih podstatně určených autorovými lešanskými zážitky se skládají v dlouhou řadu - od raných Zpíváno z dálky až po Lešanské jesličky. Hrubínovi se krajina rodu nikdy neproměnila v pouhou a statickou přírodní rekvizitu, nýbrž mu byla mnohovrstevnatým prostorem, zároveň hmotným i duchovním.
Právě Lešanské jesličky jsou poslední dokončenou a za života publikovanou Hrubínovou básnickou skladbou. Napsal ji v roce 1969 na žádost Vladimíra Justla, který tehdy vedl poetickou vinárnu Viola, a právě tam také básnická skladba měla na konci roku 1969 premiéru. Skladbu propojují biblické reminiscence s básníkovou zpovědí a dialogy Marie a Josefa s hovory hostinského páru. Sám František Hrubín k Lešanským jesličkám napsal: „Prostý příběh, který je záminkou k básni, se u nás ve vsi opravdu udál. Když jsem se k němu letos vrátil, vešla do něho postava, která ho vzala na ramena a přenesla nad propastí. Mne samotného překvapilo, že je to moje první zimní báseň.“
Účinkují: Luděk Munzar, Daniela Kolářová, Jiří Ornest, Rudolf Hrušínský, Ota Sklenčka a Věra Kubánková
Autor: František Hrubín Režie: Hana Kofránková
Natočeno v roce 1985.
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
-
Daniela Fischerová: Nevděčné děti. Už vás někdy dostihla vlastní minulost?
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.