Lešanské jesličky

Poslouchejte na Vltavě 24. prosince 2015 v 19:30.

Bylo již několikrát napsáno, že se dvě krajiny přetahovaly o tvůrčí pozornost básníka Františka Hrubína, toho „tichého extatika a mámivého melodika“, jak jej kdysi nazval F. X. Šalda - a to rodná Praha, ve které Hrubín prožil většinu života a jihočeské Třeboňsko, kam pravidelně zajížděl na letní dům. Ale nad nimi či přesněji za nimi a skrze ně prosvítalo Posázaví s obcí Lešany, zvlněná krajina Hrubínova rodu a také krajina jeho dětství a dospívání.

František Hrubín se sice narodil 17. září 1910 v Praze na Vinohradech, ale rodina se v roce 1914 přestěhovala z existenčních důvodů na chalupu matčina otce, když tatínek budoucího básníka narukoval na frontu 1. světové války a žila tam ještě čtyři léta poté, co se v roce1919 vrátil z války. Blízká řeka Sázava, Pěnkavský jez, peřeje u Kamenného Přívozu se stínem Máchy-poutníka, matčiny rodné Lešany, otcovy Břežany, zahrada, starý jilm, postavy matčina a otcova rodu, křesťansky prožívaný liturgický rok, umírání, rození - to vše a jiné zabydlovalo Hrubínovu vnitřní krajinu.

Názvy knih podstatně určených autorovými lešanskými zážitky se skládají v dlouhou řadu - od raných Zpíváno z dálky až po Lešanské jesličky. Hrubínovi se krajina rodu nikdy neproměnila v pouhou a statickou přírodní rekvizitu, nýbrž mu byla mnohovrstevnatým prostorem, zároveň hmotným i duchovním.

Rybník Návesník v Lešanech |foto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Právě Lešanské jesličky jsou poslední dokončenou a za života publikovanou Hrubínovou básnickou skladbou. Napsal ji v roce 1969 na žádost Vladimíra Justla, který tehdy vedl poetickou vinárnu Viola, a právě tam také básnická skladba měla na konci roku 1969 premiéru. Skladbu propojují biblické reminiscence s básníkovou zpovědí a dialogy Marie a Josefa s hovory hostinského páru. Sám František Hrubín k Lešanským jesličkám napsal: „Prostý příběh, který je záminkou k básni, se u nás ve vsi opravdu udál. Když jsem se k němu letos vrátil, vešla do něho postava, která ho vzala na ramena a přenesla nad propastí. Mne samotného překvapilo, že je to moje první zimní báseň.“

Účinkují: Luděk Munzar, Daniela Kolářová, Jiří Ornest, Rudolf Hrušínský, Ota Sklenčka a Věra Kubánková

Autor: František Hrubín Režie: Hana Kofránková

Natočeno v roce 1985.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura