La Sylphide - výlet do počátků romantismu
Balet pražského Národního divadla přizval k nastudování své nové premiéry dánského tanečníka a choreografa Franka Andersena. Pod jeho vedením tu vznikla dvojice baletů uváděných v jednom večeru - La Sylphide a Napoli. Oba se vracejí do romantismu, kdy byl klasický balet "v plenkách".
Pražská Sylfida je rekonstrukcí romantického stylu od choreografie přes pantomimu až po výpravu a mašinérii. Její význam je spíše historický, protože na naivní příběh a jeho vyjadřovací prostředky (především triky a pantomimu) je nutno nahlížet shovívavě. Především znalci ocení výjimečnou příležitost shlédnout nastudování choreografií Augusta Bournonvilla u nás. Romantickým pohádkovým příběhem s nadpřirozenými postavami, příjemnou délkou a pestrobarevnou výpravou potěší inscenace také děti.
Autor choreografie August Bournonville (1805-1879) byl dánský tanečník a baletní mistr, který položil základy takzvanému dánskému baletnímu stylu. Precizně formuloval estetické zásady i výukové principy, které se v Královském dánském baletu využívají dodnes. Bournonvillův romantický rukopis se projevoval v oblibě pohádkových témat s nadpřirozenými bytostmi. Balet má být podle něj radostný, kombinovaný s pantomimou, která umožňuje čitelné vyjádření emocí. K tomuto odkazu se hlásí i současný šéf Dánského královského baletu Frank Andersen, který nastudoval právě pražskou inscenaci. Bournonvillovský taneční rukopis klade na tanečníky vysoké technické nároky poněkud jiného typu než u nás známější ruská škola. Požadavek optimismu, který má čišet z pohybu, je často realizován allegrovými pohyby nohou, zatímco tanečníkův výraz má odrážet klid a harmonii.
Příběh se odehrává ve Skotsku a jeho hrdinou je mladík, který těsně před svatbou podlehne kouzlu zamilované víly - Sylfidy. Zatímco se ji snaží dostihnout a vydá se ji hledat do lesa, jeho vyvolenou Effy získá jiný nápadník - Gurn. James chce k sobě Sylfidu připoutat, poslechne tedy zákeřnou radu čarodějky Madge a ovine Sylfidu očarovaným šálem. Víla však ztrácí křídla a umírá. Zatímco Effy slaví svatbu, zdrcený James padá k zemi.
Úvodní optimistická předsvatební nálada dává příležitost k rozsáhlým sborovým pasážím. S pestrobarevnou masou zemitých Skotů kontrastuje sněhobíle oděná, drobná a éterická Sylfida, která se jako přízrak zjevuje hrdinovi v síni a škádlí jej. Pro tuto roli se výborně hodí Adéla Pollertová, která exceluje po technické i výrazové stránce. Jejího partnera Jamese ztvárnil Alexandre Katsapov. Výrazná je také Nelly Danko jako čaroděnice Madge. Její role zákeřné, shrbené intrikující stařeny je však spíše pantomimická.
Scéna je výrazně iluzivní, působivá je především v druhé - lesní části. Dekorace jsou detailně vykresleny, pohrávají si se světlem probleskujícím korunami stromů. Inscenace využívá také létací stroje: nejprve jako nenápadná stupátka, s jejichž pomocí Sylfida ladně klesá z okna, jindy náhle mizí vzhůru krbem. Nejpůsobivější je však závěrečný obraz, kdy je mrtvá víla odnášena s družkami k nebi.
V druhé části večera je uváděn titul Napoli, přesně řečeno pouze jeho třetí jednání. Je to nezvykle výpravná podívaná, příběh je v tuto chvíli již završen a na zaplněném náměstíčku probíhá rozpustilá vesnická zábava, která je příležitostí k prezentování jednotlivých tanečních výstupů - sólových i sborových. Vedle této baletní exhibice a poněkud samoúčelné monstrózní výpravy (dětský sbor, květinový vůz, davy vesničanů s prapory atd.) působí balet Sylfida vyloženě intelektuálně.
Složený baletní večer v Národním divadle je bezpochyby zajímavým pohledem do baletní historie. Příjemná je jeho vizuální atraktivita a optimistické ladění. Přesto však není ničím jiným než rekonstrukcí dávno překonaného stylu, oživlým muzejním exponátem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
