Královna: Umění & image

Expozice představuje šedesát portrétů Jejího Veličenstva vytvořených v průběhu šedesáti let její vlády. Jsou tu fotografie, olejomalby i kresby od oficiálních snímků až třeba po pop-artové ztvárnění. Výstava tak ukazuje nejen proměny královny v průběhu šedesáti let, ale také to, jak ji postupně různí umělci viděli, jak vytvářeli její „image“. Jak ji právě i prostřednictvím takto ztvárněných snímků a obrazů vnímala veřejnost. Alžběta II. během svého života seděla dosud k 129 oficiálním portrétům. Výstavu doprovázejí rovněž dobové výstřižky z novin, ukázky z filmového zpravodajství a také poštovní známky, vždyť její portrét, její profil je na každé britské známce! Nechybějí ani nejrůznější upomínkové předměty, na nichž je královna ztvárněna.Mezi vystavenými portréty nechybí samozřejmě oficiální korunovační fotografie z Westminsterského opatství od Cecila Beatona z roku 1953, snímky Annie Leibovitz či od méně známé Dorothy Wilding, která královnu fotografovala v roce 1952, nedlouho poté, co nastoupila na trůn. Mezi obrazy pak nemůže chybět pop-artové zpracování od Andyho Warhola či velmi populární portrét v životní velikosti, který v roce 1969 namaloval Pietro Annigoni. Působivý je také neobvyklý snímek z roku 2004, kdy královnu se zavřenýma očima zachytil Chris Levine. Velmi přesvědčivá je i fotografie, kterou v roce 1968 pořídila Eve Arnold (zemřela na počátku letošního roku, 4. ledna, v nedožitých stech letech). Na tomto snímku zachytila zcela neformálně rozesmátou královnu. A přirozeně nemůže v expozici chybět ani kontroverzní, nepříliš lichotivý portrét nazvaný Její Veličenstvo královna, jenž namaloval Lucian Freud v letech 2000–2001. Poprvé byl představen veřejnosti v květnu 2002 v Queen´s Gallery u příležitosti jejího znovuotevření během oslav Zlatého jubilea.Autoři výstavy se bohužel zaměřili pouze na dvourozměrné ztvárnění Jejího Veličenstva, takže z depozitářů Národní portrétní galerie se nemohla vynořit její busta, jíž vytvořil v roce 1981 český sochař František Bělský.

Výstava Královna: Umění & image potrvá v Národní portrétní galerii až do 21. října 2012.

Elizabeth Alexandra Mary Windsor, jak zní celé jméno Jejího Veličenstva, se narodila za deštivé, chladné noci ve středu 21. dubna 1926 v domě číslo 17 v Bruton Street v londýnské luxusní čtvrti Mayfair po čtyřiadvaceti hodinách trvajícím porodu, který nakonec skončil císařským řezem. Podle tradice byl porodu přítomen i ministra vnitra. Ani on ale tehdy netušil, že by se první potomek vévody z Yorku, druhorozeného syna krále Jiřího V., mohl stát britským panovníkem. Alžběta byla tehdy až třetí v řadě nástupnictví. Rodný dům dnešní královny, který tehdy patřil rodičům její matky, již neexistuje. Místo něj stojí na rohu Bruton Street nevzhledná administrativní budova s prodejnou luxusních aut v přízemí. Jen nenápadná kamenná deska připomíná, že se tu narodila dnešní britská panovnice.

O deset let později, ve čtvrtek odpoledne 10. prosince 1936, poté co abdikoval její strýc král Edward VIII., slyšela, jak na londýnské třídě Piccadilly, kde tehdy rodina vévody z Yorku bydlela v čísle 145, provolávají davy slávu jejímu otci. Byl prohlášen králem Jiřím VI. Alžbětina o čtyři roky mladší sestra Margaret se zeptala: „To znamená, že ty budeš příští královnou?“ „Jednoho dne ano,“ odpověděla Lilibet, jak princezně říkali. „Chudinko,“ politovala jí Margaret...

Zpráva o náhlé smrti jejího tatínka ji zastihla 6. února 1952 časně odpoledne při návštěvě Keni. Hned druhý den se již jako královna vrátila do své vlasti. „Královna doprovázena vévodou z Edinburghu přistála na londýnském letišti ve čtvrtek 7. února v 16:30. Z letadla vystoupila jen o pár yardů dál od místa, kde ji přesně před týdnem mával naposledy na rozloučenou její otec, král Jiří VI. Přivítal ji pan Churchill se skupinou jejích ministrů,“ napsal mimo jiné ve svém zvláštním vydání z 16. února 1952 časopis The Illustrated London News. Z toho dne pochází také zřejmě její nejdojemnější snímek: fotograf ji zastihl v autě, jak odjíždí z letiště a její oči jsou zalité slzami.

Korunovace královny Alžběty II. se konala ve Westminsterském opatství 2. června 1953, přesně v den, kdy se svět dozvěděl, že Hillary s Tenzingem pokořili nejvyšší horu světa, Everest. Podíváme-li se pozorně na stránky programu, který byl „s laskavým svolením Jejího Veličenstva“ ke korunovaci vydán, najdeme v genealogickém stromu mezi jejími předky také jinou královnu Alžbětu, manželku českého „zimního“ krále Friedricha Falckého.Slavnostní událost přenášela v přímém sedmihodinovém přenosu televize BBC, takže ji mohlo sledovat na 20 miliónů diváků. Proti přímému přenosu korunovace byl tehdy překvapivě tehdejší ministerský předseda Winston Churchill, který považoval za znesvěcení takového důležitého aktu možnost, že před obrazovkami budou diváci popíjet čaj…

Během padesáti let panování Alžběty II. se v Downing Street číslo 10 vystřídalo jedenáct premiérů a jedna premiérka. Právě s jedinou ženou v „Number Ten“, s o rok starší Margaret Thatcherovou, neměla Alžběta podle očitých svědků právě ty nejlepší vztahy. „Většina premiérů chodila za královnou, aby si promluvili o svých problémech. Královna je pak trochu povzbudila, částečně podpořila a částečně jim nabídla pohled z jiné strany. Ale to nebyl případ Thatcherové, která jí přišla říci jen, co je co,“ vzpomínal jeden dvořan. A jeden z bývalých královniných osobních tajemníků k tomu dodává: „Jednou jsem se jí zeptal, zda audience Thatcherové nebyly spíše posloucháním veřejného projevu. Tak se například choval Gladstone ke královně Viktorii. Naznačila mi, že Thatcherová jí přišla sdělit svou agendu a nedala jí velkou šanci do toho vstoupit. Královna by jedině musela být připravena ji přerušit, jenže ona není takový typ člověka. Audience tak byly obvykle jednostrannou generálkou toho, co premiérka zamýšlela dělat.“

Již jako malá holčička, která netušila, že se někdy stane královnou, si oblíbila zvířata, zejména psy a koně. Tato láska jí vydržela dodnes. „Myslím, že mohu říci, že Její Veličenstvo dává, stejně jako já, přednost zvířatům před lidmi. Jedním z důvodů proto je, že zvířata tolik nemluví,“ vzpomínal bývalý královský podkoní, sir John Miller. Není však jen vášnivou příznivkyní dostihů, ale byla rovněž vynikající jezdkyní. To dokázala 13. června 1981, když se pod ní na třídě Mall nedaleko Buckinghamského paláce splašil kůň kvůli tomu, že nedaleko vystřelil sedmnáctiletý bývalý letecký kadet Marcus Sarjeant šest slepých ran. Alžběta svého koně skvěle zvládla a nic se jí nestalo. Marcus Sarjeant byl odsouzen na pět let vězení, z nichž si odseděl tři roky. Naposledy se v sedle zúčastnila královna oficiálních oslav svých narozenin spojených s vojenskou přehlídkou zvanou Trooping the Colour v roce 1986, tedy v šedesáti letech. Od té doby jezdí v kočárech.

Jaká je Alžběta II. ve skutečnosti? Těžko říci, protože se naučila perfektně skrývat jakékoli emoce. Podle populárního listu Daily Mail je velkým znalcem hvězd, dobře zná jejich konstelace. Jisté je, že i ve svém babičkovském věku je stále krásnou ženou. Její postavu by jí mohly závidět i mnohem mladší dámy, jen zřejmě není příliš fotogenická, protože ve skutečnosti vypadá obvykle lépe než na novinových snímcích či na televizní obrazovce. Jejímu účesu, své vlasy si přestala barvit v roce 1990, nejlépe sluší tiára (vlastní jich 14) a nikoli často neforemné klobouky. A každého, kdo měl tu čest, zřejmě překvapí, jak pevný má stisk ruky. V žádném případě nevloží do vaší dlaně „leklou rybu“!Na britském trůnu je již šedesát let. Ale musí na něm vytrvat ještě do roku 2015, bude jí 89 let, aby překonala dosavadní rekord v délce panování, který drží její praprababička královna Viktorie. Ta vládla 63 let a 216 dní. Ale když si uvědomíme, že její maminka, tedy Královna Matka, zemřela ve 102 letech a sama Alžběta II. nebyla nikdy vážně nemocná, nezdá se to nemožné

Diamond Jubilee

Hlavní část oslav Diamantové jubilea se uskuteční v Londýně během prodlouženého víkendu od soboty 3. června do úterý 5. června. V pondělí a v úterý bude ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska státní svátek. V sobotu například královna navštíví dostihy v Epsomu. V neděli popluje po Temži konvoj tisíce lodí od čtvrti Battersea až k londýnskému Toweru. Její Veličenstvo bude na palubě – se spolu s manželem, princem Filipem, a ostatními členy královské rodiny – na k diamantovému jubileu připraveném a slavnostně vyzdobené „královské bárce“ (Royal Barge) nazvané Spirit of Chartwell. Pro účely výročí ji královně věnoval její vlastník Phillip Morrell. Interiér lodi dlouhé 64 metrů je vyzdoben např. artefakty z proslulého Orient expressu.

V pondělí 4. června se v zahradě Buckinghamského paláce uskuteční slavnostní Diamantový jubilejní koncert, na němž by měli vystoupit např. americká sopranistka Renée Fleming či zpěvačky a zpěváci jako Shirley Bassey, Elton John, Annie Lennox, Cliff Richard, Tom Jones, Robbie Williams, Steve Wonder a v neposlední řadě také „exbeatle“ Paul McCartney. V pondělí večer se nejen po celém Spojeném království, ale i na Normanských ostrovech, ostrově Man či v zemích Commonwealthu rozhoří tisíce slavnostních ohňů.

V úterý 5. června dopoledne se bude konat mše Díkůvzdání v londýnské katedrále sv. Pavla. Odpoledne, po slavnostním obědě ve Westminster Hall, nejstarší dochované části britského parlamentu, odjede královna zpět do své londýnské rezidence, Buckinghamského paláce, ve slavnostním procesí, jehož trasa povede přes Whitehall. Trafalgarské náměstí, třídu Mall až k hlavní bráně paláce.

National Portrait GallerySt Martin`s PlaceLondonWC2H 0HE

Národní portrétní galerie je zdarma otevřena denně od 10.00 do 18.00, ve čtvrtek a v pátek až do 21.00. Galerie je zavřena o Vánocích.

Informace:www.npg.org.uk

Nejbližší stanice metra:Charing Cross (Northern a Bakerloo Line)Leicester Square (Northern a Piccadilly Line)Embankment (Northern, Bakerloo, District a Circle Line)