Končí rekonstrukce Nového proboštství: Turistům se otevírá nevšední pohled na Pražský hrad
Desítky řemeslníků a restaurátorů se v uplynulých třech letech vystřídaly při rekonstrukci Nového proboštství na Pražském hradě. Za zachovalou fasádou se ve skutečnosti skrýval objekt, který od 50. let minulého století chátral a Metropolitní kapitula ho v roce 2016 přebírala na hranici havarijního stavu.
Rekonstrukce a dvě dostavby se realizovaly podle návrhu ateliéru Studio acht. Do stavby v těsné blízkosti baziliky svatého Jiří a Chrámu svatého Víta se teď stěhují kapitulní kanceláře, zároveň se průjezd a vnitřní dvůr otevírá veřejnosti. Kapitula vyčíslila předběžnou částku, kterou rekonstrukce stála, na 100 milionů korun.
Vzniklo nové posezení s kavárnou a vodním prvkem
Nové proboštství postavili v letech 1877–1878 podle návrhu do jisté míry kontroverzního stavitele Josefa Mockera, který se podílel i na dostavbě katedrály svatého Víta. „Nové proboštství je vynikající ukázka neogotického slohu, až téměř by člověk měl dojem, jako by bylo inspirováno anglickými stavbami. Ve výzdobě fasády lze ale vidět i spoustu motivů, které se opakují na katedrále, a také je pravda, že přímo katedrální huť právě tyto kamenné prvky vyráběla,“ popisuje Petr Měchura z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Nově zrestaurovaná a opravená budova bude primárně sloužit Metropolitní kapitule. Ta sem ze Starého proboštství přesune kanceláře. I s tím architekt rekonstrukce Václav Hlaváček obnovu proboštství promýšlel. „Poprvé po desetiletích se ale zároveň otevře prostor až k severní parkánové zdi. Ty miliony turistů i Pražanů jsou zvyklé na pohled na jižní hranu Pražského hradu, ta je krásná, kvůli tomu sem jezdí. Ale ta zapomenutá severní hrana má také svoji poetiku, je velmi zadumaná, krásná se severním světlem a není moc míst od Loretánského náměstí až přes hlavní areál, kdy se můžete podívat směrem k severu,“ upozorňuje Václav Hlaváček. Návštěvníci tak nově mohou zdarma projít průjezdem, kudy v minulosti jezdily povozy, až do nádvoří, které ozvláštňuje vodní prvek a kde v nových přístavbách vznikla kavárna a obchůdek.
Hlavní schodiště připomíná kostel
V budově proběhla celá řada restaurátorských prací, vůbec nejvíc se restaurátoři „nadřeli“ na reprezentativním, dvouramenném hlavním schodišti. Malby na stěnách v šedo-olivové barevnosti, členěných kvádrováním, musely být zreplikovány, kazetový strop, napadený dřevokaznou houbou, byl staticky narušený a některé nosné prvky stropu a dřevěné trámy museli řemeslníci vyřezat a protézovat.
„V neposlední řadě tu můžeme obdivovat vitráž, která byla kompletně rozebrána, veškeré skleněné výplně zrestaurovány, doplněny vymyté barevné části vitráže a celá ta vitráž byla znovu sestavena do nového olověného skeletu, zarytého cínem, a znovu vsazena na své původní místo,“ popisuje stavební technik Metropolitní kapituly Ondřej Stříteský. Díky vitrážovému oknu a neobvyklé atmosféře se tu návštěvník cítí skoro jako v kostele.
Na místě při rekonstrukci pracovali i archeologové. „Před výstavbou nového proboštství zde stály dva vrcholně středověké a raně novověké domy. Byl to dům nejvyššího hejtmana, nejvyššího písaře a abatyše a při zemních pracích jsme se vlastně dostali do zasypaných sklepů původních domů,“ popisuje Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR Praha.
Na rekonstrukci pracovaly všechny restaurátorské a řemeslnické profese
Rekonstrukce tak velkého objektu, který byl ve velmi špatném stavu, navíc v rámci areálu Pražského hradu, vyžadovala kvalitní řemeslníky či restaurátory. „Základem stavby byli zedníci a kameníci, umělečtí malíři a především restaurátoři,“ vypráví Petr Měchura. Důležití byli ale třeba také pasíři, kteří opravovali například vikýřová okna. „Problém bylo i položení střechy. Ta je tvořena dvěma barvami břidlice, což vyžaduje naprosto perfektní rozměření a taky vysokou úroveň pokrývačského řemesla, protože břidlice je přírodní kámen,“ dodává Měchura. A protože se v Čechách taková břidlice netěží, museli šedozelenou břidlici dovézt ze Spojených států.
Architekt Hlaváček zdůrazňuje, že pro tak náročný a významný projekt je vždy velmi těžké sehnat generálního dodavatele. „Tady nemůžete poptávat jednotlivé profese a hledat je po všech koutech Evropy. Aby to dopadlo dobře, je třeba najít zkušenou firmu, která nejenom že ta řemesla má, ale má v řemeslech i různé rukopisy, tedy zkušenost, zručnost. A těch lidí je míň a míň.“
Související
-
Že budeme zase chodit přes Hrad je skvělé. Teď ještě najít důvod, proč tam jít, říká kunsthistorik
Saša Michailidis se ptá historika umění Richarda Biegela a architektky Yvette Vašourkové. Repríza z 28. 2. 2023.
-
Nová scéna Národního divadla letos slaví 40 let. Budovu čeká rekonstrukce
Budova Nové scény Národního divadla vzbuzovala kontroverze od samého počátku.
-
Hrad má patřit Praze. Ať tam jsou byty, úřady, kavárny, říká architekt Václav Hlaváček
Václav Hlaváček na Pražském hradě pracoval pod všemi prezidenty: Havlem, Klausem, Zemanem i Pavlem, stihl i konec Husáka. Jeho Studio acht projektuje hradní rekonstrukce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
