Komunistické Československo pohledem ženy. Alice Horáčková objevila tajemství Neotevřených dopisů
Impulsem k novému dokumentárnímu románu byla skutečná žena, která po smrti svého muže objevila v jeho šuplíku neotevřené dopisy.
Alice Horáčková, původně novinářka, debutovala v roce 2014 biografickou knihou Vladimíra Čerepková – Beatnická femme fatale, která byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a cenu Magnesia Litera pro objev roku. Teď vydala svou v pořadí třetí knihu, nazvanou Neotevřené dopisy. Jde o dokumentární román, v němž se Alena, dcera kapitalisty a umělkyně, vrací ve svých vzpomínkách formou dlouhého monologu od konce 2. světové války přes normalizaci až po Sametovou revoluci.
Alici Horáčkovou fascinují tajemství. A ta také ctí
Alena žena svobodná duchem, umělkyně, dcera, matka i manželka významného českého malíře.
„Objevila jsem ji čirou náhodou, na jednom večírku u přátel, kde vyprávěla o svém muži a neotevřených dopisech, které objevila v šuplíku po jeho smrti,” vypráví Horáčková. Vyprávění paní „Aleny” jí natolik zaujalo, že se daly do řeči. Pak se začaly setkávat pravidelně. Všechny příběhy, které skutečná „Alena“ vyprávěla, přišly spisovatelce natolik zajímavé, že se je rozhodla románově zpracovat. Kdo se ale doopravdy skrývá za postavou Aleny a jejího románového manžela Járy, ovšem spisovatelka neprozradí.
Totalita je v české literatuře zaznamenána většinou pohledem mužů
„Tajemství je jedna z věcí, která mě k lidem, o kterých píšu, přivádí. Je to takový pokus dostat se do hloubek, kam člověk běžně nemůže. Je paradoxem, že neznámých lidí se dokážeme ptát víc na tělo,” říká Alice Horáčková.
„Totalita je v české literatuře zaznamenána většinou pohledem mužů. Zajímal mě pohled ženy vedle výjimečného muže,” dodává. Při psaní jí byly skutečné události oporou, konkrétní situace pak ale „cedila” skrze sebe, vlastní prožívání a emoce.
Dialog skrytý v jednom dlouhém monologu
Pro svou téměř dvousetstránkovou knihu Horáčková zvolila formu monologu, do kterého je dialog schován a kdy dotazujícího pouze tušíme. „Nejtěžší část práce na psaní knihy je najít tón. Jakmile ho najdete, pak už je psaní čirá radost,” popisuje svůj tvůrčí přístup autorka. „Když píšete faktograficky, pak vás fakta můžou svazovat. Je to na jednu fascinující, ale na druhou stranu jsou to během psaní trošku otěže. Někdy je dobré se jich pustit,” myslí si Alice Horáčková.
Poslechněte si celé ArtCafé, kde hrála hudba z nového alba Marianne Faithfull podle výběru Pavla Klusáka a kde byla také řeč o uruguayské básnířce Idě Vitale, která letos získala cenu Cervantesovu cenu.
Související
-
Alice Horáčková a Vladimíra Čerepková
Hlavním hostem úterní Čajovny bude Alice Horáčková, která nedávno vydala v Argu publikaci Vladimíra Čerepková – Beatnická femme fatale.
-
Disident versus agent StB. Je dobro jen na jedné straně? Ptá se inscenace ve Švandově divadle
Existují tajemství, o nichž si myslíme, že je dávno pohřbil čas. Co se ale stane, když vyjdou najevo?
-
Jaký byl život žen disidentek v ČSSR? Začínají se zapisovat...
Jaké role hrály ženy v československém undergroundu a jak se socialistický režim k ženám ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
