Kdybych se zbavil svých démonů, ztratil bych své anděly... Povídky amerického dramatika a spisovatele Tennesseeho Williamse

Žlutý pták

Farářova dcera Alma trpí v puritánském rodinném prostředí. Překoná však morální zábrany a najde v sobě sílu ke vzpouře proti svazujícím konvencím. Povídka Žlutý pták z roku 1947 představuje jednu z typických Williamsových hrdinek. Humorný příběh s překvapivě bizarním a trochu surreálným vyústěním poslouchejte v premiéře na Vltavě 26. března, v den, kdy si připomínáme 110. výročí narození Tennesseho Williamse. Během celého týdne uvádíme i další povídky známého amerického dramatika a spisovatele.

Louka modrých dětí

Louka modrých dětí je příběh postavený na zdánlivě klasickém motivu nenaplněné lásky, Tennessee Williams však své téma prozkoumává bedlivě, zapáleně a nanejvýš originálně. Myra a Homér jsou dva univerzitní studenti, kteří se znají jen letmo z literárního kroužku. Myra pochází z velmi bohaté jižanské rodiny, ve škole exceluje a její život jde zkrátka jako po drátkách, zato Homér v životě zakouší tvrdší chleba, ve škole platí za přehlíženého outsidera. Přestože si nemůžou být po všech stránkách vzdálenější, něco je k sobě nezadržitelně přitahuje. Na omezené ploše povídky buduje autor nenápadné, a přesto strhující drama o nevyřčené osudové lásce, o poslední nevyslyšené litanii mládí.

Portrét dívky ze skla

Portrét dívky ze skla je křehkým a poetickým vyprávěním básníka a dělníka z chudé rodiny v Saint Louis o jeho sestře, která se plaše straní světa a spokojeně si žije ve světě svých knih, skleněných figurek a starých gramofonových desek. Komorní příběh přináší obrazy, které by svou dramatičností a citem pro detail obstály i na jevišti, ale autor je na krátké ploše povídky popisuje velmi přirozeně, autenticky a bez nadbytečného patosu.

Podobnost mezi pouzdrem na housle a rakví

Autobiografická povídka Podobnost mezi pouzdrem na housle a rakví vypráví příběh malého chlapce a jeho hudebně nadané sestry, která zápasí s psychickými obtížemi. Williams tu rozkrývá zmatky, kterými děti procházejí v období dospívání, kdy si začínají uvědomovat rozdíly mezi pohlavími a objevovat vlastní sexualitu. I zde na malém prostoru dokáže bohatě zachytit atmosféru amerického Jihu a složité charaktery postav.

Inventura ve Fontana Bella

Povídka Inventura ve Fontana Bella je otřesnou výpovědí o skonu pohádkově bohaté stařeny, která sexem vzdoruje smrti. Pochází z autorovy poslední sbírky Osm smrtelnic posedlých.

Andy Warhol a Tennessee Williams (1967)|foto:Profimedia

Napsal jsem pěknou řádku prozaických děl, z nichž některým dávám přednost před svými hrami.
Tennessee Williams

Tennesse Williams byl štvancem svých démonů. Děsivé dětství s otcem alkoholikem, sestra trpící schizofrenií a obavy z vlastního šílenství, homosexuální orientace a problémy s partnery, k tomu frustrující konzervativní prostředí amerického jihu byly zdrojem prohlubující se životní deprese, kterou ředil alkoholem a barbituráty. Vše prožité se odráží i v jeho tvorbě.

Světové dramatice zanechal přes padesát divadelních her, z nichž řada patří do zlatého fondu. Připomeňme alespoň Tramvaj do stanice Touha a Kočku na rozpálené plechové střeše, které kromě řady úspěšných inscenací a divácky oblíbených filmových zpracování autorovi přinesly i dvě Pulitzerovy ceny za drama. V jejich stínu ovšem dlouhou dobu zůstávaly Williamsovy prozaické práce. Teprve dva roky po jeho smrti vyšel obsáhlý soubor povídek, který průkazně doložil autorova slova: „…napsal jsem pěknou řádku prozaických děl, z nichž některým dávám přednost před svými hrami.“