Kartograf František Novák se pustil do přepisu dějin na základě vlastní fantazie

Zvláštní literární útvar, „velkorysé přepsání dějin pouze na základě osobní fantazie“, okouzlil básníka Jaromíra Typlta, který podnítil vydání knihy v nakladatelství Malvern.

„V prvním významu, z hlediska významově užšího křesťanského myšlení založeného na zrakové duševní podstatě, ŘEHEČ je malá vesnička stvořená z 21 stavení a vzdálená přibližně 6 km na východ od Jičína.

Uvedení knihy Výstup na horu Ťululum aneb O biologické podstatě pozemského Času se koná 18. prosince od 18:00 hod. v knihkupectví U Stepního vlka na pražských Vinohradech. Na programu bude projekce krátkého filmu o Františku Novákovi, výstava ilustrací Vojtěcha Jiráska a čtení z Novákových dopisů a pojednání o biologické češtině.

V druhém významu, z hlediska významově nejširšího českého pohanského myšlení založeného na čichové duševní podstatě, ŘEHEČ je pozemský Čas, který se objevuje v opožděném mužském rozumu zvaném PAK v podobě oboupohlavního koně. ŘEHEČ je tudíž představa, která je naprosto nezávislá na svobodné lidské vůli.“

Možná že i čtenáři připravení k četbě literární libůstky, nezvyklého stylu a podivnosti budou nad knihou Výstup na horu Ťululum, Františka Nováka, mírně překvapeni. V orientaci nepochybně pomohou slova autora Doslovu, básníka Jaromíra Typlta: „S odvoláním na francouzského spisovatele Raymonda Queneaua bych řekl, že ta kniha je traktátem z žánru tzv. neexaktních věd. Patří do kategorie literárního šílenství, toho, pro co český spisovatel, kulturolog a mystifikátor Vladimír Borecký razil pojem mašíbl. Zároveň bych řekl, že ta kategorie by neměla omezit vnímání díla. Pro mě je to fascinující autobiografie, je to fascinující průhled do lidové etymologie. Je to dílo, které přináší opravdový literární zážitek.“

„Nejdůležitější informace, kterou sdělil náš pozemský Čas řečený ŘEHEČ mému čichovém rozumu zvanému PAK, když se spolu navzájem SČUCHLI (setkali se spolu navzájem na uvědomělé čichové duševní podstatě), se ukrývá v pochopení fantastické skutečnosti, že právě do hlásky E se nadstavbově završuje onen pohyb, jenž je nejúžeji orientovaný proti směru proudění pozemského Času a nazývá se OMLAZOVÁNÍ, OBNOVA, REGENERACE pozemského života.“

Slova jako by se řetězila napříč významy, nacházela nové, odkrývala zasuté. Je to promyšlený literární postup? Jaromír Typlt: „Je to promyšlený postup vědecký. František Novák je přesvědčený o tom, že je vědcem, že jeho práce mají skutečný objevitelský přínos. Ten literární respektuje, ale není pro něj nejpodstatnější.“