Karel Hvížďala: Okupace s krycím názvem Operace Dunaj

21. srpen 2018
Okupace Prahy sovětskými vojsky v roce 1968

Okupace Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy měla ve skutečnosti postupně dva krycí názvy.

Ve vojenské hantýrce se jí přezdívalo Operace Dunaj, jak se jmenuje i kniha historika Daniela Povolného, která právě vyšla. Později dostala normalizační nálepku Bratrská pomoc, s kterou při tzv. prověrkách museli souhlasit všichni důležitější pracovníci v tehdejším Československu, jinak dostali výpověď nebo byli jiným způsobem poníženi.

Srpen 1968

Nepřesnost byla i v původní interpretaci, že šlo o akci vojsk pěti států: ve skutečnosti vše řídili, připravovali a koordinovali pouze Rusové. Ostatní státy poskytovali jen stafáž. To způsobilo i jistý chaos, protože Rusové používali moskevský čas, který je o dvě hodiny posunutý, zatímco některé jednotky ostatních armád se řídily středoevropským časem a do Československa vstoupily dříve.

Okupace se plánovala od března roku 1968 a podle detailní rešerše historika se uskutečnila až na třetí pokus: první se konal v květnu a Sověti o něm hovořili jako o „misi dobré vůle“. Druhý pokus se uskutečnil o něco později pod krycím názvem cvičení Šumava.

Podívejte se na vítězné snímky soutěže o nejlepší fotografii z roku 1968. Další fotky nabídne výstava

Vítězná fotografie Břetislava Hyblera s názvem Srpen 1968

Jak jsme žili přesně před 50 lety? Prostřednictvím fotek to teď připomínají Český rozhlas a společnost Czech Photo. Společně uspořádaly velkou soutěž pro amatérské i profesionální fotografy s názvem Československo – fotografie roku '68. První cena putuje za Břetislavem Hyblerem.

K okupaci ještě nedošlo, protože na zasedání politbyra Ústředního výboru KSSS velvyslanec v Československu Červoněnko navrhoval pokračovat v politickém tlaku. Měl obavy, že naši občané by pobyt vojáků na našem území nepodpořili. To potvrdil i tehdejší šéfredaktor deníku Pravda Zamjatin. Srpnová invaze podle historika Povolného byla tedy třetím pokusem a definitivní rozhodnutí o ní padlo a až po setkání koncem července v Čiernej nad Tisou a po setkání pěti představitelů socialistických zemí v Bratislavě.

Konečná porada se konala pod vedením maršála Grečka 18. srpna a o podobě vojenského obsazení se rozhodlo za 43 minut. Velitelé divizí a jejich prvosledných pluků byli o invazi informování 19. srpna a ostatní až 20. srpna. Všichni tři velitelé armád dostali rozkaz, který si vyložili tak, že v sebeobraně je povolena střelba bez souhlasu maršála Grečka či velitelů.

Vojáky jsme provokovali, s lidmi z ulice nesměli mluvit, vzpomíná fotograf na rok 1968

21. srpen 1968 před budovou Československého rozhlasu v Praze

Česko si za několik dní připomene půl století od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Na území tehdejšího Československa vstoupily v noci z 20. na 21. srpna 1968 a ukončily takzvané pražské jaro – politický experiment usilující o kombinaci komunismu s demokracií, svobodou projevu a dodržováním občanských práv.

Jak z dokumentů vyplývá, 1. gardová tanková armáda měla odříznout ČSSR od Západního Německa, aby později mohli Sověti tvrdit, že kdyby nepřišli oni, tak 21. srpna by čeští důstojníci otevřeli hranice a pustili do země jednotky Bundeswehru.

V prvních dnech vniklo do Československa 20 divizí a do konce srpna dalších deset. Pro případ většího konfliktu či války se Západem bylo v evropské části SSSR v pohotovosti 85 až 100 sovětských divizí a 70 až 80 divizí dalších států. Nakonec v Československu po okupaci zůstalo 75 tisíc vojáků, ač Sověti požadovali 100 tisíc a Češi 30 až 40 tisíc.