Karel Čapek: Cesta na sever
Na cestě podniknuté převážně lodí zachytil autor slovy i kresbami klid vzdálených míst, kde se spořádaně střídají polární den a noc, kde končí cesty i železnice. Spisovatel nehledal kulturní památky. Tentokrát pro něj byla středobodem zájmu příroda a místa civilizací nepoznamenaná. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Pátá cestopisná kniha spisovatele, dramatika a novináře Karla Čapka (1890-1938) Cesta na sever vyšla poprvé v roce 1936, kdy její autor v doprovodu Olgy Scheinpflugové navštívil Dánsko, Švédsko a Norsko. Celý název osobitého cestopisu zní: „Cesta na sever: pro větší názornost provázená obrázky autorovými a básněmi jeho ženy".
Mezi Čapkovými soubory cestovatelských fejetonů a „zápisků z putování" jde o dílo nejrozsáhlejší, ale také poslední. O dva roky později skvělý pozorovatel kulturních odlišností a podstatných maličkostí zemřel.
Ano, schoval jsem si staré stromy a louky, lesy, žulu a jezera až do té chvíle, kdy bude mi loučit se už se zeměmi Severu; neboť to nejkrásnější na nich je přece jenom sever čili příroda, příroda zelená jako nikde, bohatá vodami, překypující loukou a stromovím, jiskřící rosou a zrcadlením nebes, pastorální a hojná, mírná a požehnaná příroda severu.
Karel Čapek
Účinkuje: Hanuš Bor
Připravila: Milena M. Marešová
Režie: Markéta Jahodová
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.